Test vitaminu D3 2023

  • Vitamin D3 – účinky, složení, rizika – posuďte sami, zda funguje.
  • Vyberte si na základě složení, obsahu účinných látek , dávkování a formy.
  • Zjistěte, kde se dá koupit nejlevněji.

Vitamín D3 bez pozadí

Nejúčinnější přípravky s vitamínem D3

TabletyKapkyS vitamínem K2Pro dětiŠumivé tabletySpreje
Swiss vitamin D3 WoldoHealth vitamin D3 MedPharma vitamin K2 MK7 + D3 Jamieson vitamin D3 Kids jahoda Swiss Energy Multivitamin Nordaid vitamin K2 + D3
90 tablet 50 ml (1 800 dávek) 107 tobolek 100 tablet 20 šumivých tablet 30 ml
Vitamin D3, fosforečnan vápenatý, mikrokrystalická celulóza, stearát hořečnatý Vitamin D3, kokosový olej Vitamin D3, Vitamín K2 MK-7, sójový olej, želatina, glycerol, čištěná voda Vitamín D3, dextróza, celulóza, kyselina stearová, stearát hořečnatý, kyselina citronová, jahodové a malinové aroma, aroma z rajčat, mrkve, pomerančů, brusinek, citrusů, oxid křemičitý, karmín, sukralóza Vitaminy E, B1, B2, B3, B5, B6, B7 (H) B9, B12, A, D3, betakaroten Voda, steviol-glykosidy, arabská guma, citronová šťáva, vitamin D3, sorban draselný, slunečnicový lecitin, mátový esenciální olej, xanthan, vitamin K2
Zjistit cenu Zjistit cenu Zjistit cenu Zjistit cenu Zjistit cenu Zjistit cenu

Úvod

Vitamin D3 (kalciol), také nazývaný jako sluneční vitamin, se řadí mezi vitaminy rozpustné v tucích, souhrnně jsou označovány jako kalciferoly. Hrají velmi důležitou roli v kalciofosfátovém metabolismu (regulace vápníku a fosfátů v těle), jež je nezbytný pro správnou mineralizaci kostí, ale také v dalších biologických funkcích – má vliv na imunitní systém, svalové buňky, nervovou soustavu a některé orgánové soustavy. Hlavním přírodním zdrojem je syntéza cholekalciferolu v pokožce pomocí slunečního záření. Jelikož jeho syntéza závisí na délce expozice slunečního záření na pokožku, tak právě v podzimním či zimním období je získání tohoto vitaminu přírodní cestou velmi obtížné. Právě nedostatek vitaminu D3 je u lidí detekován v těchto měsících, a jelikož hraje velmi významnou funkci v těle, může jeho nedostatek vést k velmi vážným zdravotním potížím. Dalším zdrojem vitaminu D3 můžou být potraviny, jako je máslo, vejce či tučné ryby, nebo v podobě výživových doplňků, které převážně obsahují vitamin D3 v podobě cholekalciferolu.

Vitamín D3 4

zpět do menu ↑

Vitamin D3 a jeho účinky

Udržení správné hladiny vitaminu D3 v těle má na náš organismus velký vliv. Hlavní roli hraje při udržování správného vstřebávání a využití vápníku a fosforu a také k normální hladině vápníku. Podporuje také udržení správné funkce svalů a zdravých kostí. Navíc při jeho správné hladině udržované dostatečným příjmem vitaminu D3 dochází k podpoře správného fungování imunitního systému, který se zapojuje v boji proti virovým (COVID-19) i bakteriálním nemocem (zápal plic). Jeho vlivem také můžeme předcházet různým nemocem – diabetes typu 1 a 2 nebo například křivice a osteomalcie.

Vitamin D3 ve formě tablet

PořadíNáhledNázevHodnoceníVelikost baleníDávkováníCena
1. Swiss vitamin D3
90 tablet 1 tableta denně Zjistit cenu
2. Nutricius vitamin D3 extra
90 tablet 1 tableta denně Zjistit cenu
3. Swanson vitamin D3
250 tablet 1 tableta denně Zjistit cenu
4. Viridian vitamin D3
60 tablet 1 tableta denně Zjistit cenu
5. Gymbeam vitamin D3
120 tablet 1 tableta denně Zjistit cenu
6. Reflex Nutrition vitamin D3
100 tablet 1 tableta denně Zjistit cenu

Vitamin D3 ve formě kapek

PořadíNáhledNázevHodnoceníVelikost baleníDávkováníCena
1. WoldoHealth vitamin D3
50 ml 1 kapka denně Zjistit cenu
2. Carino Healthcare vitamin D3
50 ml 1 kapka denně Zjistit cenu
3. Ekolife Natura lipozomální vitamin D3
60 ml 1 ml denně Zjistit cenu
4. Viridian nutrition liquid vitamin D3
50 ml 0,25 ml denně Zjistit cenu
5. Solgar vitamin D3
59 ml 1 kapka denně Zjistit cenu
6. Marnys tekutý vitamin D
30 ml 0,5 ml denně Zjistit cenu

Vitamin D3 s příměsí vitaminu K2

PořadíNáhledNázevHodnoceníVelikost baleníDávkováníCena
1. MedPharma vitamin K2 MK7 + D3
107 tablet 1 tableta denně Zjistit cenu
2. Vito Life vitamin K2 MK7 + D3
100 tablet 1 tableta denně Zjistit cenu
3. Ekomedica vitamin A + D3 +E + K2MK7
30 ml 5 kapek denně Zjistit cenu
4. Biomin vitamin K2 + D3
60 tablet 1 tableta denně Zjistit cenu
5. Ekolifenatura liposomal vitamin K2 + D3
60 ml 1 ml denně Zjistit cenu
6. Advence K2 + D3
60 tablet 1 tableta denně Zjistit cenu
7. Marnys vitamin K2 a D3
30 ml 0,5 ml denně Zjistit cenu

Vitamin D3 pro děti

PořadíNáhledNázevHodnoceníVelikost baleníDávkováníCena
1. Jamieson vitamin D3 Kids jahoda
100 tablet 1 až 2 tablety denně po jídle Zjistit cenu
2. Natures AID vitamin D3 pro děti
50 ml 0,5 ml 1 až 2x denně Zjistit cenu
3. Nutricius vitamin D3 pro děti – tablety
90 tablet 1 tableta denně Zjistit cenu
4. Nordaid vitamin D3 pomeranč pro děti
30 ml 1 vstřik denně Zjistit cenu
5. Terezia vitamin D3 Baby
10 ml 1 kapka denně Zjistit cenu
6. Jamieson Baby vitamin D
11,7 ml 1 až 2 kapky denně Zjistit cenu
7. Intact silný lev vápník + vitamin D3 jahoda
15 tablet 1 tableta denně do 150 ml vody Zjistit cenu

Vitamin D3 ve formě šumivých tablet a spreje

PořadíNáhledNázevHodnoceníVelikost baleníDávkováníCena
1. Swiss Energy Multivitamin
20 tablet 1 tableta na 200 ml vody Zjistit cenu
2. Nordaid vitamin K2 + D3 – máta
30 ml 1 vstřik denně Zjistit cenu
3. Axonia Orofast vitamin D3 – citrusovo-mátová příchuť
30 ml 1 vstřik 1x denně/obden Zjistit cenu
4. Revital vápník + horčík + vitaminy
20 tablet 1/2 tablety nebo 1 tableta denně Zjistit cenu
5. MedPharma vápník + hořčík + zinek + vitamin D3
20 tablet 1 tableta na 200 ml vody Zjistit cenu
6. Garden of life vitamin D3 – vanilková příchuť
57 ml 1 vstřik denně Zjistit cenu

zpět do menu ↑

Jaké má vitamin D3 účinky?

Vitamin D3 má velký vliv na správnou funkci některých pochodů v našem těle. Lékaři a odborníci na výživu navíc diskutují o vlivu vitaminu D na různé nemoci – křivice, svalová slabost, kardiovaskulární onemocnění a další. Pojďme se tedy blíže podívat, jaké účinky má vitamin D na naše tělo.

Posiluje kosti a svaly

Vitamin D je známý svou schopností vstřebávání vápníku v těle, což hraje velkou roli při budování a posílení kostí. Navíc pomáhá vyvážit i poměr minerálů v těle (vápníku, fosforu, sodíku a hořčíku), což zajišťuje zdravý vývoj a mineralizaci kostí. Bez jeho pomoci bychom z potravin byli schopni absorbovat pouze 10 až 15 % vápníků a jen 60 % fosforu [1]. Receptory pro vitamin D jsou také umístěny na rychlých svalových vláknech, které jako první reagují na pád. Předpokládá se, že vitamin D může zvýšit svalovou sílu a zabránit tak pádům. Navíc mnoho studií prokázalo souvislost mezi nízkými koncentracemi vitaminu D a zvýšeným rizikem zlomenin a pádu u starších jedinců [2].

Posiluje imunitní systém a chrání před nemocemi

Správné fungování našeho imunitního systému je to nejdůležitější pro naše zdraví. Imunitní systém nás chrání před všelijakými patogeny, které pochází jak z vnějšího, tak i z vnitřního prostředí. Působení vitaminu D3 má několik pozitivních účinků na náš imunitní systém. Aktivní vitamin D3 působí prostřednictvím specifických receptorů, pomocí nichž je vitamin D3 účinným modulátorem imunitního systému. Tyto receptory se nacházejí na většině buněk imunitního systému (B-buňky, T-buňky, dendritické buňky a makrofágové). Nedostatek vitaminu D je spojen se zvýšenou náchylností k infekcím a zvýšenou autoimunitou [3].

Vitamin D3, infekce horních cest dýchacích a Covid-19

Více než 200 virů je zodpovědných za způsobení známých infekcí horních cest dýchacích (HCD), které se projevují několika příznaky – ucpáním nosu, kašlem, bolestí v krku či kýcháním. Jak jsme se již dozvěděli výše, doplňování vitaminu D přispívá ke zlepšení imunity, která hraje velmi důležitou roli při boji proti virovým i bakteriálním nemocem.

Jedna z vědeckých analýz ukazuje, že lidé s hladinou vitaminu D již 30 ng/ml (optimální hladina vitaminu D je 40 ng/ml) mají nižší riziko vzniku HCD než u lidí s nižší hladinou tohoto vitaminu (a to o 24 až 36 %). Navíc lidé trpící astmatem nebo chronickou obstrukční plicní nemoci, kteří mají nízkou hladinu vitaminu D jsou více náchylní na HDC ve srovnání s lidmi bez plicní nemoci. Také suplementace vitaminem D u těhotných žen (2000 IU/den) po dobu 3 měsíců před porodem až do narození dítěte, po kterém následovala suplementace jejich kojenců (800 IU/den) od narození do 6 měsíců věku, významně snížila počet akutních respiračních infekcí po období 6 až 18 měsíců věku dítěte [4]. Vliv vitaminu D na COVID-19 zaujal mnoho odborníků a současně probíhá několik výzkumů v mnoha zemích a další studie jsou plánovány. Prozatím se v souvislosti s vitaminem D a nemocí COVID-19 přišlo na následující poznatky:

  • Nízké hladiny vitaminu D (<20 až 30 ng/ml) jsou spojené se závažnějším onemocněním a s úmrtností u pacientů s COVID-19 z jihoasijských, indonéských, iránských a evropských nemocnic.
  • Stav vitaminu D (<20 až 35 ng/ml) je slaběji spojen s rizikem infekce ve Švýcarsku, USA, UK a Izraeli.
  • Ve Švýcarsku bylo zjištěno, že 30 až 35 ng/ml je spojeno se sníženým rizikem, zejména u osob straších 70 let.
  • Studie genů, které ovlivňují kalcidiol, nepředpovídají snížení rizika nebo závažnost infekce COVID-19.
  • Studie z Chicaga nezjistila spojitost s rizikem COVID-19 při užívání doplňků.

Prozatím nelze vyvodit jisté závěry, jelikož není dostatek vědeckých studií. Co ze studií vyplývá je, že udržování hladiny kalcidiolu v rozmezí 30 až 40 ng/ml může být dostatečné k tomu, aby byl využit potenciální přínos užívání vitaminu D – snížení výskytu a závažnosti COVID-19. I když se studie neshodují v každém bodě, směřují podobným směrem – hladiny kalcidiolu nad 30 ng/ml je spojeno s nižším rizikem infekce COVID-19 a ještě silněji spojeno s nižší závažností a úmrtností [5].

Snižuje riziko rozvoje diabetu

Vícero studií naznačuje, že vitamin D může být účinný při prevenci vzniku diabetu typu 1 a 2. U zdravých lidí je dostatek vitaminu D pozitivně spojován s citlivostí na inzulin a adekvátní funkcí β-buněk pankreatu. Naopak nedostatek vitaminu D může ovlivnit homeostázu glukózy a způsobit zhoršenou glukózovou toleranci a rezistenci na inzulín [6].

Podporuje kardiovaskulární systém a snižuje vysoký krevní tlak

Vitamin D má velmi dobrý vliv také na zdraví kardiovaskulárního systému, a dokonce napomáhá snižovat riziko onemocnění srdce a cév. Mezi tato onemocnění se řadí i hypertenze – vysoký krevní tlak, který je řízen enzymem nazývaným renin. Výzkumy naznačují, že vitamin D snižuje krevní tlak, a to díky své schopnosti snižovat syntézu reninu. Nedostatek vitaminu D je spojen také se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění. Dokonce i jeho krátkodobý nedostatek může přímo zvyšovat krevní tlak a podporovat tak poškození cílových orgánů [7].

Vitamín D3 schéma 1

Zdroje vitamínu D

Potlačuje deprese

Několik studií ukázalo, že existuje spojení mezi nedostatkem vitaminu D a depresemi. Vědci se domnívají, že vitamin D je důležitý pro správné fungování mozku, proto jeho nedostatečná hladina v těle může hrát roli při depresích a jiných duševních onemocnění [8]. Zlepšení hladiny vitaminu D může pomoci podpořit celkové zdraví a zlepšit pocit pohody. Výzkumy však neprokazují, že získáním více vitaminu D je dostatečné pro samostatnou léčbu deprese, přesto vám v kombinaci s terapií a změnou životního stylu může pomoci snížit symptomy deprese [9].

zpět do menu ↑

Jak se projevuje nedostatek vitaminu D3?

Ačkoliv většina lidí netrpí klinickým nedostatkem vitaminu D, neznamená to, že mají optimální hladinu tohoto vitaminu. Bylo zjištěno, že dokonce až 50 % populace trpí nedostatkem, což se může projevit následujícími zdravotními problémy:

  • Problémy s kostmi – křehkost a tedy větší náchylnost na zlomeniny
  • Svalová slabost a bolest
  • Potíže se spánkem/ospalost
  • Oslabená imunita – větší náchylnost na respirační onemocnění
  • Sezónní deprese

Vlivem nedostatku vitaminu D3 v těle dochází k narušení absorpce vápníku, díky čemuž tělo nedostává potřebnou zásobu tohoto důležitého prvku. V důsledku toho je zvyšována produkce parathormonu (PTH) příštítnými tělísky, což má za následek vyplavení vápníku z kostí, aby byla udržena normální koncentrace vápníku v séru – to může vést až k hyperparathyeróze, která se projevuje postižením kostí, ledvin a gastrointestinálního traktu. Nedostatek vitaminu D má vážné důsledky pro zdraví kostí, výzkumy naznačují, že méně zjevné nedostatky tohoto vitaminu jsou běžné a zvyšují riziko osteoporózy a dalších různých zdravotních problémů [4]. Za nedostatek vitaminu D je nejčastěji označovaná hodnota sérové koncentrace kalcidiolu (forma syntetizovaná v játrech), která je menší než 50 nmol/l (20 ng/ml) [10].

Křivice

Velmi rizikovou skupinou jsou zejména kojenci a děti. Deficience vitaminu D může u dětí způsobit vznik křivice. Tvrdost a pevnost kostí určuje proces mineralizace, který je závislý na přísunu fosforečnanu vápenatého. Nedostatečný příjem vápníku způsobený nedostatkem vitaminu D ovlivňuje převážně rychle rostoucí kosti, ve kterých dochází k selhání procesu mineralizace, což může mít za následek úklon nosné končetiny (paže a nohy). Skrze výše zmíněné důvody je doporučené podávat minimálně 400 IU vitaminu D denně [11].

Osteomalacie

Nedostatek vitaminu D může vyvolat závažné zdravotní potíže i u dospělých. U dospělých lidí sice nedochází k růstu kostí, ale jejich kosti podléhají neustálé remodelaci v závislosti například na hmotnosti, chůzi nebo vykonávané práci. Při nedostatku vitamínu D může dojít k velké ztrátě minerálů v kosti, jež jsou důležité pro její stavbu. Díky tomu může docházet k řídnutí kostí, bolesti kostí a dochází i ke zvýšení rizika vzniku osteoporózy [12].

Svalová slabost a bolest

Běžným symptomem nedostatku vitamínu D je také svalová slabost a bolest. Vitamin D má významný vliv na funkci kosterních svalů. Jedním z mechanismů je přímé ovlivnění svalu pomocí kalcidiolu skrze objevené receptory pro vitamin D na povrchu svalu. Několik studií potvrdilo, že díky suplementaci vitaminu D docházelo ke zlepšení svalové síly a výkonu. U starší populace může doplnění vitaminu D3 chránit před rizikem rozpadu svalu a zhoršením fyzické funkce [13].

Osteomalacie

zpět do menu ↑

Dávkování a rizika spojená s užíváním vitaminu D

Pro jakou skupinu lidí je vhodné užívání vitaminu D?

Získání dostatečné dávky vitaminu D přirozenou cestou je složité. Pro mnoho lidí je konzumace potravin obohacených o vitamin D a vystavení se slunečnímu záření nezbytná pro udržení zdravého stavu vitaminu D. Některé skupiny lidí však mohou potřebovat doplňky stravy, aby byly splněny jejich požadavky na vitamin D. V následujícím textu jsou vypsány skupiny lidí, u nichž dochází často k nedostatečnému přísunu vitaminu D.

  • Kojené děti – samotná konzumace mateřského mléka většinou nestačí k dostatečnému příjmu vitaminu D pro vašeho novorozence (25 až 78 IU/l). Navíc obsah vitaminu D v mateřském mléce souvisí také se stavem vitaminu D matky. Studie naznačují, že mateřské mléko matek, které užívají doplňky stravy obsahující alespoň 2 000 IU vitaminu D3, má vyšší hladinu živin [14, 15, 16]. I když si novorozenec dokáže vytvářet vitamin D díky slunečnímu záření, nedoporučuje se vystavovat děti mladší jak 6 měsíců přímému slunci.
  • Senioři – starší lidé jsou vystaveni zvýšenému riziku vzniku nedostatečnosti vitaminu D. Je to dáno částečně tím, že schopnost pokožky syntetizovat vitamin D s věkem klesá [17]. Navíc starší lidé tráví více času doma a někteří jsou dokonce odkázáni jen na lůžko, tudíž si nejsou schopni vytvořit dostatečné množství vitaminu D.
  • Lidé s omezeným pobytem na slunci – jedná se o skupinu lidí, kteří tráví většinu času doma nebo mají povolání které omezuje jejich pobyt na slunci nebo také lidé, kteří z různých důvodů nosí oblečení zakrývající převážnou část těla. U takovýchto lidí je velmi časté, že trpí nedostatkem vitaminu D.
  • Lidé s tmavší kůží – větší obsah pigmentu melaninu v kůži snižuje schopnost přirozené syntézy vitaminu D ze slunečního záření. Proto je doporučována těmto jedincům suplementace vitaminem D.
  • Lidé, kteří mají narušené vstřebávání tuků – jelikož je vitamin D rozpustný v tucích, jeho absorpce závisí na schopnosti střev absorbovat tuk z potravy [18]. Maloabsorpce tuků je spojená s nemocí jater, cystickou fibrózou, celiakií a Crohnovou chorobou. Kromě toho, lidé trpící tímto onemocněním nemohou jíst určitá jídla jako jsou mléčné výrobky, jež jsou právě obohacené vitaminem D.
  • Obézní lidé nebo lidé, kteří podstoupili operaci bypass žaludku – lidé s BMI vyšším než 30 mají nižší obsah sérového kalcidiolu než lidé neobézní. Obézní lidé proto mohou potřebovat větší příjem vitaminu D, aby dosáhli hladiny sérového kalcidiolu srovnatelného s lidmi s normální hmotností. Děje se tak proto, že větší množství tuku u těchto jedinců má za následek změnu uvolňování vitaminu D do krevního oběhu. Jedinci, co podstoupili operaci bypassu žaludku mohou postupem času mít nedostatek vitaminu D bez dostatečného příjmu v doplňcích nebo z potravy [2].

Jaké je doporučené dávkování vitaminu D?

Optimální koncentrace vitaminu D v podobě kalcidiolu v séru by měla být větší než 40 ng/ml. Například doporučené denní dávkování od Endokrinní organizace je následující  [13]:

Věk Doporučená denní dávka
(IU/den)
Nejvyšší možná dávka
(IU/den)
Děti (0 až 18 let) 400 až 1 000 2 000 až 4 000
Dospělí (19 až 70 let) 1 500 až 2 000 10 000
Senioři (nad 70 let) 1 500 až 2 000 10 000
Těhotné ženy/Kojící ženy 600 až 1 000 (14 až 18 let)
1 500 až 2 000 (19 až 50 let)
10 000

Odhaduje se, že tělo potřebuje 3 000 až 5 000 IU vitaminu D denně, aby uspokojilo potřeby v podstatě každé tkáně a buňky v těle [19]. Navíc s přibývajícím věkem, v těhotenství nebo při kojení je doporučováno vitamin D suplementovat. Úroveň příjmu doporučované většinou odborníků umožňuje nejen podporu denních metabolických požadavků, ale také umožňují skladování vitaminu D a jeho zvýšenou dostupnost, což podle všeho snižuje riziko mnoha nemocí a možná zvyšuje výkon. Doporučený denní příjem vitaminu D, pokud nemáme dostatečný přísun slunečního záření, je podle většiny odborníků nejméně 1 000 IU denně k udržení normálního stavu kalcidiolu [13].

Kdy a jak konzumovat vitamin D?

Pokud se rozhodnete suplementovat vitamin D ve výživových doplňcích, je také dobré vědět, jak na to. Vitamin D je rozpustný v tucích, proto jej často najdeme v tekutých výživových doplňcích rozpuštěný v některém tuku (většinou kokosovém oleji, olivovém oleji nebo slunečnicovém). Samotná absorpce vitaminu D probíhá ve střevech, ale také dochází ke vstřebávání v ústech. Pro zajištění maximální absorpce se doporučuje užívat vitamin D po hlavním jídle, které nejlépe samo obsahuje tuk, nebo i po tučné snídani – např. vajíčka. V případě tekutých doplňků je vhodné je nakapat pod jazyk a cca 20 s počkat, než dojde k vstřebání, zbytek následně spolknout. Při užívání přes žaludek je vhodné jej nakapat třeba do mléka či jogurtu nebo jiného jídla/pití a následně vypít/sníst. V případě tablet je vhodné užívat doplněk po jídle.

Vitamin D3 do pozadí
Vitamín D3 4
Vitamín D3
Vitamín D3 2
Vitamin D3 5

Hrozí předávkování vitaminem D?

Prozatím nebyly zjištěny žádné případy toxicity vitaminu D v důsledku nadměrného vystavení se slunci. Příznaky intoxikace byly pozorovány při hladině vyšší než 150 ng/ml sérového kalcidiolu [19]. U jedinců žijících v blízkosti rovníku a pracujících venku se hladina sérového kalcidiolu pohybuje kolem 50 ng/ml [20]. Toxicita vitaminu D získaná ze slunce je tedy extrémně nepravděpodobná, předávkování hrozí pouze v případě jeho nadměrného doplňování. V listopadu roku 2010 vydal Lékařský institut nová doporučení pro dietní příjem vitaminu D, kde stanovil nejvyšší dávku na 4 000 IU, zatímco Endokrinní společnost ji stanovila na 10 000 IU za den. Přední odborníci tvrdili, že při denním příjmu 10 000 IU může trvat měsíce až roky, než se projeví první symptomy toxicity. Navíc běžně předepsanou léčbou pro rychlou úpravu nedostatku vitaminu D je týdenní dávka 50 000 IU vitaminu D po dobu osmi týdnů [13].

Co si z toho tedy odnést? Jelikož hlavní příčinou nedostatku vitaminu D je nedostatečné vystavení slunečnímu záření, doporučujeme suplementaci hlavně v podzimních a zimních měsících. V těchto měsících, pokud nemáte závažnější problémy, které řešíte se svým lékařem, doporučujeme dávkovat vitamin D podle výše zmíněné doporučené denní dávky. Přestože prozatím nejsou uvedené žádné případy předávkování, určitě to s dávkováním nepřehánějte a raději se držte doporučeného dávkování. Co se týče letních měsíců, choďte alespoň 3x týdně na 20 minut na sluníčko mezi 10 až 15 hodinou, kdy je dávka světla nejsilnější. To by vám mělo postačit na dostatečný přirozený příjem vitaminu D. Pokud ale z nějakého důvodu nemůžete, doplňte vitamin D buďto pomocí jídel bohatých na tento vitamin nebo ve výživových doplňcích. Avšak během užívání tohoto doplňku stravy doporučujeme spolupráci s lékařem.

zpět do menu ↑

Proč kombinovat vitamin D3 a K2?

Vitamin D3 a K2 (MK-7) se podílejí na vyvažování hladiny vápníku, čímž přispívají ke zlepšení zdraví kostí a kardiovaskulárního systému. Zatímco vitamin D3 zabezpečuje vstřebávání vápníku ze střev do krve, úkolem vitaminu K2 je právě nasměrování vápníku tím správným směrem – do kostí a zubů a zároveň chrání před cévy před ukládáním vápníku do jejich stěn. Tyto dva vitaminy fungují účinněji v přítomnosti toho druhého – tzv. synergickým mechanismem. Odborníci se shodují, že párování těchto dvou vitaminů vede k efektivnějšímu a účinnějšímu vyvážení vápníku v těle [21].

Vitamin K se nachází v několika různých formách – vitamin K1, jež je obsažen nejvíce v listové zelenině, a vitamin K2 (menachinon), který má dvě formy (MK-4 a MK-7) lišící se délkou řetězce. Doporučené denní dávky jsou 50 μg pro vitamin K1, 1 500 μg pro MK-4 a 90 až 360 μg pro MK-7. [22]

Pozor: V případě užívání léků na ředění krve vynechte vitamin K!

I když je velmi výhodné užívání vitaminu K spolu s vitaminem D, najdou se i lidé, kteří by se měli vyvarovat jeho užívání. Jedná se hlavně o lidi, kteří užívají léky pro ředění krve (např. warfarin). Tyto medikamenty snižují srážlivost krve u lidí, jež mají některou z poruch srážlivosti krve a jsou ohroženi vznikem krevní sraženiny (trombu). Potraviny s vysokým obsahem vitaminu K mohou snižovat účinek podávaných léků, a tudíž zvyšovat riziko krevní sraženiny. Jestli-že užíváte léky na ředění krve, určitě se vyvarujte užívání vitaminu K [23].

zpět do menu ↑

Finální verdikt

Na závěr si pojďme připomenout pár důležitých informací o vitaminu D3, které je dobré si zapamatovat a odnést s sebou do budoucího života. Vitamin D3 je velmi často nazývaný slunečním vitaminem, a to díky tomu, že jsme schopni si jej vytvořit pomocí slunečního záření skrze kůži. Přesto se u většiny populace setkáváme s jeho nedostatkem, a to hlavně v podzimních a zimních měsících, kdy jej naše tělo nezvládá vytvářet dostatek díky omezenému slunečnímu záření. Vitamin D3 je důležitý v mnoha ohledech. Protože je velmi úzce zapojen do regulace hladiny vápníku v těle, hraje velmi výraznou roli ve správné mineralizaci kostí, ovlivňuje funkci imunitního systému, a dokonce posiluje i svalové buňky. Navíc se také zjistilo, že hraje velmi důležitou roli v boji proti virovým a bakteriálním nemocem, mezi které patří i současná nemoc COVID-19.

Pro správný vývoj těla a funkci mnoha biologických pochodů v těle je udržení správné hladiny vitaminu D3 velice důležité. Jeho dostatečný příjem by měl být zajištěn především u seniorů, dětí a těhotných žen. V letních měsících jej snadno získáme pobytem na slunci – 3x týdně aspoň na 20 minut. V ostatních měsících jej můžeme získat z vybraných potravin (ryby, vejce) nebo mnohem snáze, a to užíváním výživových doplňků. Ty se na trhu mohou objevit buď ve formě tablet nebo tekutých doplňků. Vitamin D3 je velmi vhodným doplňkem pro velkou škálu lidí a pro některé věkové skupiny dokonce i velmi žádoucí. Jeho užíváním nejenže zlepšíte či podpoříte vícero biologických funkcí ve vašem těle, ale můžete díky němu předejít i mnoha nemocem spojených s jeho nízkou hladinou v těle.

zpět do menu ↑

Jak vzniká vitamin D3?

Hlavním zdrojem vitaminu D3 je jeho produkce v kůži, kde vzniká působením ultrafialového záření UVB z provitaminu 7-dehydrocholesterolu. Díky této samovolné přeměně vzniká z provitaminu neaktivní vitamin D3 (cholekalciferol), který je následně rychle transportován buď do tukové tkáně, kde je skladován pro pozdější využití, nebo do jater (zde vzniká kalcidiol) a následně do ledvin (vznik kalcitriolu) v nichž probíhá aktivace tohoto vitaminu. Takto aktivní vitamin D3 je schopný regulovat projevy stovky genů, jež se podílí na správné mineralizaci kostí a dalších biologických funkcí [4].

zpět do menu ↑

Jak získat vitamin D přírodní cestou?

Největší množství vitaminu D3 můžeme získat v létě ze slunečních paprsků. Tímto způsobem získaný vitamin D3 dokáže naše tělo uložit do zásoby a následně jej čerpat i další dny. Abyste dosáhli co nejefektivnější tvorby vitamínu D3 pomocí slunečního záření, máme pro vás několik tipů jak na to:

  • UV-B záření je hlavní složkou, kterou potřebujeme pro tvorbu vitaminu D3 přes kůži – jakákoliv ochrana (brýle, tričko, opalovací krémy) zabraňuje jeho produkci – např. opalovací krém s ochranou 15 snižuje syntézu vitaminu D3 až o 99% [24]
  • Čím více vitaminu D3 chcete získat ze slunečního paprsku, tím pádem musíte odhalit slunci co největší část pokožky – např. dospělý člověk, jež je málo oblečený, dokáže vyprodukovat 10 000 – 20 000 IU vitaminu D3 za 5 až 15 minut v měsících, kdy je dostupné UVB záření a to mezi 10 hodinou ranní a 3 hodinou odpolední [19, 25].
  • Nejlepší čas pro vystavení se slunci je v létě poledne, protože úhel slunečních paprsků které dopadají na zemi má velmi významný efekt na počet UVB fotonů [26]
  • podzimních a zimních měsících vám nemusí sluneční záření stačit, a proto je dobré získávat vitamin D3 i jinou cestou

Kromě slunce je však možné získat tento vitamin prostřednictvím několika potravin, které jej přirozeně obsahují. Jedná se o:

  • Tresčí játra
  • Tučné ryby – pstruh, losos, sardinky, mečoun, tuňák
  • Vaječné žloutky
  • Ústřice
  • Krevety
  • Houby
  • Obohacené potraviny o vitamin D3 – mléko, jogurty a další

Bohužel takových potravin není mnoho a pro udržení dostatečného množství vitaminu D3 bychom museli denně konzumovat velké množství těchto potravin. Abychom se tomu tedy vyhnuli, lze právě vitamin D3 získávat i z doplňků stravy.

Vitamín D3 potraviny 1
Vitamín D3 potraviny 2
Vitamín D3 potraviny 3
Houby

Zdroje

  1. W.-B. Xia, L. Xu, a H. Su,Vitamin D deficiency and osteoporosis„, Int. J. Rheum. Dis., roč. 11, č. 4, s. 366–373, 2008. Online.
  2. R. Nair a A. Maseeh, „Vitamin D: The “sunshine” vitamin“, J. Pharmacol. Pharmacother., roč. 3, č. 2, s. 118–126, 2012. Online.
  3. C. Aranow, „Vitamin D and the immune system„, J. Investig. Med. Off. Publ. Am. Fed. Clin. Res., roč. 59, č. 6, s. 881–886, srp. 2011, doi: 10.2310/JIM.0b013e31821b8755. Online.
  4. Vitamin D„, Linus Pauling Institute, dub. 22, 2014. https://lpi.oregonstate.edu/mic/vitamins/vitamin-D (viděno lis. 07, 2020). Online.
  5. Five New Vitamin D and COVID-19 Studies„. Online.
  6. K. C. Chiu, A. Chu, V. L. W. Go, a M. F. Saad, „Hypovitaminosis D is associated with insulin resistance and β cell dysfunction„, Am. J. Clin. Nutr., roč. 79, č. 5, s. 820–825, kvě. 2004, doi: 10.1093/ajcn/79.5.820. Online.
  7. L. Lin, L. Zhang, C. Li, Z. Gai, a Y. Li, „Vitamin D and Vitamin D Receptor: New Insights in the Treatment of Hypertension„, Curr. Protein Pept. Sci., roč. 20, č. 10, s. 984–995, 2019, doi: 10.2174/1389203720666190807130504. Online.
  8. R. E. S. Anglin, Z. Samaan, S. D. Walter, a S. D. McDonald, „Vitamin D deficiency and depression in adults: systematic review and meta-analysis„, Br. J. Psychiatry, roč. 202, č. 2, s. 100–107, úno. 2013, doi: 10.1192/bjp.bp.111.106666. Online.
  9. E. J. Shiffer, „Vitamin D and depression: How Vitamin D may affect your mood„, InsiderOnline.
  10. K. D. Maratová, O. Hradský Ph., O. Souček a Z. Šumník, „Vitamin D a jeho suplementace u dětských pacientů se zánětlivým střevním onemocněním„, Pediatr. Praxi, roč. 19, č. 4, s. 190–194, zář. 2018, doi: 10.36290/ped.2018.038. Online.
  11. C. L. Wagner, F. R. Greer, American Academy of Pediatrics Section on Breastfeeding, a American Academy of Pediatrics Committee on Nutrition, „Prevention of rickets and vitamin D deficiency in infants, children, and adolescents„, Pediatrics, roč. 122, č. 5, s. 1142–1152, lis. 2008, doi: 10.1542/peds.2008-1862. Online.
  12. A. N. Jones a K. E. Hansen, „Recognizing the musculoskeletal manifestations of vitamin D deficiency„, J. Musculoskelet. Med., roč. 26, č. 10, s. 389–396, říj. 2009. Online.
  13. D. Ogan a K. Pritchett, „Vitamin D and the athlete: risks, recommendations, and benefits„, Nutrients, roč. 5, č. 6, s. 1856–1868, kvě. 2013, doi: 10.3390/nu5061856. Online.
  14. A. Dawodu a R. C. Tsang, „Maternal vitamin D status: effect on milk vitamin D content and vitamin D status of breastfeeding infants„, Adv. Nutr. Bethesda Md, roč. 3, č. 3, s. 353–361, kvě. 2012, doi: 10.3945/an.111.000950. Online.
  15. I. Felberg et al., „Effect of simultaneous consumption of soymilk and coffee on the urinary excretion of isoflavones, chlorogenic acids and metabolites in healthy adults„, J. Funct. Foods, roč. 19, s. 688–699, pro. 2015, doi: 10.1016/j.jff.2015.09.059. Online.
  16. M. F. Picciano, „Nutrient composition of human milk„, Pediatr. Clin. North Am., roč. 48, č. 1, s. 53–67, úno. 2001, doi: 10.1016/s0031-3955(05)70285-6. Online.
  17. J. R. Chalcraft et al., „Vitamin D Synthesis Following a Single Bout of Sun Exposure in Older and Younger Men and Women„, Nutrients, roč. 12, č. 8, čvc. 2020, doi: 10.3390/nu12082237. Online.
  18. M. C. Silva a T. W. Furlanetto, „Intestinal absorption of vitamin D: a systematic review„, Nutr. Rev., roč. 76, č. 1, s. 60–76, 01 2018, doi: 10.1093/nutrit/nux034. Online.
  19. M. F. Holick, „The vitamin D epidemic and its health consequences„, J. Nutr., roč. 135, č. 11, s. 2739S–48S, lis. 2005, doi: 10.1093/jn/135.11.2739S. Online.
  20. J. J. Cannell a B. W. Hollis, „Use of vitamin D in clinical practice„, Altern. Med. Rev. J. Clin. Ther., roč. 13, č. 1, s. 6–20, bře. 2008. Online.
  21. “The Perfect Pair”: Vitamins K2 and D3 synergy shown to amplify effects of both„, .nutritioninsight.com/Online.
  22. K. Frank, K. Patel, G. Lopez, a B. Willis, „Vitamin K Research Analysis„, kvě. 2020. Online.
  23. Vitamin K. Důležitý pro srážlivost krve, zdravé kosti a cévy„, Plzeň, úno. 15, 2020. Online.
  24. L. Y. Matsuoka, L. Ide, J. Wortsman, J. A. MacLaughlin, a M. F. Holick, „Sunscreens suppress cutaneous vitamin D3 synthesis„, J. Clin. Endocrinol. Metab., roč. 64, č. 6, s. 1165–1168, čer. 1987, doi: 10.1210/jcem-64-6-1165. Online.
  25. R. P. Heaney, „Vitamin D in health and disease„, Clin. J. Am. Soc. Nephrol. CJASN, roč. 3, č. 5, s. 1535–1541, zář. 2008, doi: 10.2215/CJN.01160308. Online.
  26. A. R. Webb, L. Kline, a M. F. Holick, „Influence of season and latitude on the cutaneous synthesis of vitamin D3: exposure to winter sunlight in Boston and Edmonton will not promote vitamin D3 synthesis in human skin„, J. Clin. Endocrinol. Metab., roč. 67, č. 2, s. 373–378, srp. 1988, doi: 10.1210/jcem-67-2-373. Online.