Porovnání a test zrcadlovek

Jak vybrat zrcadlovku 2018

Zrcadlovka bez pozadí

Nejlepší zrcadlovky roku 2018

Rady, tipy, recenze

Úvod

Říká se, že fotografie je klíčem k mnohým momentům, které by jinak byly dávno pryč. Už po staletí se ukazuje, že jedním z nejefektivnějších způsobů zachování momentu je právě obrazová vizualizace a díky fotoaparátům se tento způsob stal přístupným pro každého. Jediné, co k tomu potřebujeme, je vybrat ten nejlepší fotoaparát. Těch je dnes na trhu mnoho a jsou dostupné v cenách od pár desítek až po tisíce eur. Vyznat se v parametrech, které je popisují, může být ale opravdu náročné. My vám ale pomůžeme se zorientovat v aktuální nabídce a v důležitých parametrech, abyste si mohli vybrat zařízení, které bude vhodné právě pro Vás! Nabízíme vám komplexní návod, jak si vybrat zrcadlovku a také seznam, kde najdete nejlepší zrcadlovky roku 2018!

Opravdu potřebuji fotoaparát?

Fotoaparát je dnes již zcela běžné zařízení a fotografii je schopen vytvořit téměř každý svým smartphonem. Na lepších smartphonech výrobci nabízejí relativně kvalitní fotoaparáty a pokud potřebujeme jen občas zachytit společnou fotku s přáteli při setkání, chceme poslat kamarádce fotku našich nových bot, nebo vyfotit západ slunce z balkonu a přidat fotku na Instagram, a na kvalitě fotografie nám záleží jen do té míry, aby se dalo rozeznat co na fotce je, smartphony k tomu zcela postačují. Pokud nám ale aspoň trochu záleží na kvalitě fotografie a chceme mít například hezké fotky z dovolené nebo rodinné oslavy, které bychom později možná chtěli dát vytisknout, tehdy zjistíme, že telefon nám už nestačí.

Telefony udělaly v posledním desetiletí úžasný pokrok, co se týče kvality fotografie, avšak technicky není možné, aby někdy kvalitou předběhly velké fotoaparáty. Není to možné proto, že již z principu mají, a i nadále budou mít, mnohonásobně menší čipy a čočky objektivů, a proto pokud toužíme po kvalitnějších fotografiích, kde nebudou objekty rozmazané, po fotkách, které budou pěkně reprodukovat reálné barvy, nebude na nich značný šum a budou vypadat dobře i na monitoru počítače, fotoaparát je jediná cesta.

Zrkadlovka vs kompakt - úvod

zpět k menu ↑

Jaký typ fotoaparátu si vybrat?

I mezi fotoaparáty existuje široká škála typů zařízení, které se odlišují zejména cenou a přiměřenou schopností vytvářet kvalitní fotografie iv náročnějších podmínkách. Mezi nejlevnější fotoaparáty patří kategorie kompaktních digitálních fotoaparátů, které se pohybují v cenách od 2000 korun až po zhruba 13 000 korun. Existují samozřejmě i dražší modely, ale v této cenové kategorii se více vyplatí investovat do největší kategorie – digitálních zrcadlovek, které jsou dnes nejpoužívanějším typem fotoaparátů na trhu. Nabízejí vyšší kvalitu fotografií než kompakty a lepší poměr ceny a výkonu, proto se dále v článku budeme věnovat právě digitálním zrcadlovkám, nebo prostě zrcadlovkám. Kromě zrcadlovek a kompaktů existuje ještě také zajímavá a méně známá kategorie digitálních fotoaparátů zvaná bezzrcadlový fotoaparáty, jejíž fotoaparáty nabízejí také velmi kvalitní výstup srovnatelný se zrcadlovými fotoaparáty, přičemž se vyznačují menšími rozměry. Ve světě fotografie jde však spíše o novinku, i když také stojí za zvážení, pokud nám to rozpočet dovoluje.

Kompaktní digitální fotoaparát je vhodný zejména pro lidi, kteří sice od fotoaparátu požadují vyšší kvalitu fotografií, kterou dokáží nabídnout dnešní smartphony, ale zároveň si na kvalitě až tak velmi nepotrpí a do fotoaparátu nechtějí investovat velké sumy peněz. Výhodou kompaktních fotoaparátů je zejména cena a rozměry, protože jde často o výrazně menší zařízení, než jakými jsou zrcadlovky. Mezi kvalitou fotoaparátů v smartphonech a kompakty existuje znatelný rozdíl, ale ani kompakt nám většinou nedokáže nabídnout opravdu kvalitní fotografie, pokud fotíme, byť jen v mírně náročnějších podmínkách, například uvnitř při umělém osvětlení, nebo venku za zhoršeného počasí. V zásadě můžeme říci, že v dobrých podmínkách na fotografování, jako je například slunečný den, nám kompakt dokáže vyhotovit o poznání hezčí fotografie jako telefon, avšak při náročných podmínkách jako je fotografování při umělém světle nebo v přítmí nám neposlouží ani fotoaparát, ani kompakt. Fotky budou v lepším případě plné šumu a bez barev, v horším dokonce úplně rozmazané.

Kompakt

Vyšší kvalitu nám dokáže nabídnout zrcadlový fotoaparát. Výrazný rozdíl v kvalitě fotografií je zejména díky velikosti a kvalitě obrazového snímače a kvalitě optiky. Mezi největší výhody zrcadlových fotoaparátů také patří možnost výměny objektivu, díky čemuž můžeme zvolit objektiv podle konkrétní situace. Existují i ​​kompakty s výměnnými objektivy, avšak výběr objektivů na kompakty je velmi malý a objektivy i tak nejsou, co se kvality optiky týká, srovnatelné s objektivy na zrcadlovkách. Objektivem jako takovým se budeme věnovat později. Mezi další výhody patří u většiny zrcadlovek vysoká výdrž baterie, množství funkcí, možnost fotit v manuálních a polomanuálních režimech a samozřejmě mnohem lepší parametry jako například velikost a citlivost senzoru, velikost rozlišení fotografie, rychlost a přesnost ostření, rychlost procesoru, schopnost rozlišovat mnohem více barev, kvalitnější mechanické zpracování a tak dále. Nevýhodou však zůstává vyšší cena a větší rozměry a hmotnost zařízení.

Zrcadlové fotoaparáty se většinou prodávají jako sada tělo + objektiv, ale je možnost koupit tělo a objektiv i zvlášť. Ideální je, pokud víte, co se chystáte fotografovat a objektiv si vybrat podle toho. Pro začátek by vám měly stačit i objektivy ve formě sady. Když později zjistíte, jaký objektiv by se vám hodil, vždy máte možnost dokoupit si další dle potřeby.

Body and lens

zpět k menu ↑

Test fotoaparátů

Pro fotoaparáty a objektivy platí, že většinou výrobci nabízejí jeden model v dané cenové třídě, který je nejnovější, ale často se vyplatí porovnat sledovaný model i se staršími a levnějšími. Cenově se všichni výrobci pohybují pro dané třídy zhruba v podobných částkách, a tak je při koupi fotoaparátu nejlépe si nejdříve určit cenový strop a pak porovnat nabídky od různých výrobců v dané cenové relací.

Fotoaparáty do 13 000 korun

Pořadí Název Náhled Hodnocení Rozlišení Cena
1. Canon EOS 1300D 18 Mpix Zjistit cenu
2. Nikon D3400 24,2 Mpix Zjistit cenu
3. Nikon D3300 24,2 Mpix Zjistit cenu
4. Canon EOS 700D 18 Mpix Zjistit cenu
5. Nikon D5300 24,2 Mpix Zjistit cenu

Fotoaparáty od 13 000 do 21 000 korun

Pořadí Název Náhled Hodnocení Rozlišení Cena
1. Canon EOS 200D 24,2 Mpix Zjistit cenu
2. CANON EOS 77D 24 Mpix Zjistit cenu
3. Nikon D5600 24,2 Mpix Zjistit cenu
4. Canon EOS 750D 24,2 Mpix Zjistit cenu
5. Nikon D5500 24,2 Mpix Zjistit cenu

Fotoaparáty od 21 000 korun

Pořadí Název Náhled Hodnocení Rozlišení Cena
1. Nikon D7200 24,2 Mpix Zjistit cenu
2. Canon EOS 80D 24,2 Mpix Zjistit cenu
3. Canon EOS 6D 20,2 Mpix Zjistit cenu
4. NIKON D7500 21 Mpix Zjistit cenu
5. PENTAX K-3 II 24 Mpix Zjistit cenu

zpět k menu ↑

Výrobce – Nikon a Canon, nebo i jiní?

Nejznámějšími a největšími producenty zrcadlových fotoaparátů jsou v dnešní době firmy Nikon a Canon. Zrcadlovkám se ale věnují i jiné společnosti, například Sony, Pentax či Fuji, a jejich produkty také stojí za zvážení. Fotoaparáty Nikon a Canon jsou ale nejprodávanější a dlouhodobě si drží přední místa v různých žebříčcích, a proto se i my zaměříme hlavně na tyto dvě značky. Nicméně většina parametrů a rad, které nabízíme, se dají univerzálně aplikovat na kterýkoliv systém.

Nikon

Canon

Fotoaparáty Canon vs. fotoaparáty Nikon

Canon a Nikon jsou dnes výrazně nejdominantnější výrobci v oblasti zrcadlových fotoaparátů a nabízejí podobné modely ve stejných cenových kategoriích. To znamená, že většinou pro každý model například od Nikonu existuje podobný ekvivalent od Canonu. Mnoho lidí se proto snaží zodpovědět otázku, který výrobce je lepší. Často však jde o subjektivní hodnocení, protože co se týče parametrů a výsledné kvality fotografie, jsou mezi fotoaparáty od Nikonu a od Canonu jen minimální rozdíly. Canon mírně vyniká v rychlosti a přesnosti ostření a většinou nabízí mírně levnější objektivy, i když na druhé straně mírně dražší těla. Vyniká i při tvorbě videa. Nikon nabízí zas mírně rychlejší ovládání (i když to je hlavně věcí zvyku a těžko se to hodnotí objektivně) a mírně vyšší kvalitu výsledných fotografií. Fotoaparáty od obou výrobců se mírně liší v barevných profilech a budou produkovat trochu jiné fotografie co se týče barevné charakteristiky. Nelze však říci, který výrobce nabízí lepší barvy, protože jde úplně čistě o subjektivní hodnocení a každý si musí vybrat to své. Proto nejobjektivnějším kritériem asi zůstává to, které zařízení vám lépe sedne do ruky a zda ve vašem okolí fotografové používají více Canon nebo Nikon, abyste si případně mohli navzájem půjčit ostatní vybavení.

nikon-canon

zpět k menu ↑

Jak si vybrat zrcadlovku

Porovnávání fotoaparátů je poměrně složitá záležitost a vyžaduje určitou znalost o focení a o fotoaparátech samotných. Při zrcadlovkách totiž neexistuje jeden objektivní parametr, podle kterého bychom mohli fotoaparáty seřadit. Zrcadlovky se odlišují zejména v kvalitě obrazového výstupu, velikosti snímače, funkcemi a množstvím ovládacích prvků.

Důležité parametry těla fotoaparátu

Jelikož nám zrcadlovky nabízejí možnost výměny objektivů, kvalita výsledné fotografie bude záležet tak od samotného zařízení, jinak zvaného i tělo fotoaparátu, tak i od samotného objektivu. Objektiv a tělo ovlivňují různé parametry a jen u některých parametrů záleží i od těla i od objektivu. Proto si nejdůležitější parametry projdeme odděleně. Obecně je lepší raději zainvestovat do kvalitnějšího objektivu, než mít drahé tělo a slabý objektiv. Co se týče továrních označení od výrobců, pro Nikon i pro Canon platí, že vyšší a méně ciferné označení znamená vyšší řady fotoaparátu. Pro příklad následující rady od Nikonu a Canonu uvedeme v pořadí od nižších po vyšší zařízení

  • Nikon D3200 Nikon D5200, Nikon D5300, Dikon D500, Nikon D4.
  • Canon 1300D, Canon 700D, Canon 70D, Canon 80D, Canon 5D, Canon 1D.

Obrazový výstup

Kvalita výsledné fotografie je určitě to, co nás zajímá na fotoaparátu nejvíce, avšak není jednoduché ji charakterizovat. Existují však určité parametry, které můžeme při fotografií pozorovat a díky nim porovnat, která fotografie je z technického hlediska kvalitnější. Popíšeme si 3 nejdůležitější z nich, a to šum, dynamický rozsah a barevný rozsah. Tyto parametry jsou však obtížně měřitelné, a proto byste jen těžko hledali jejich popis v charakteristice uvedené od výrobce. I proto je důležité si při koupi fotoaparátu kromě parametrů nastudovat i recenze na konkrétní model, kde se autoři často věnují právě těmto parametrům, a kromě jejich hodnocení nabídnou i vizuálně ukázky.Tyto parametry nejsou číselně měřitelné, proto si aspoň vysvětlíme, jak se dají hodnotit a na co se při jejich hodnocení můžeme zaměřit.

Šum

Šum je nežádoucí efekt na fotografií, který vzniká, pokud používáme příliš vysokou citlivost senzoru ISO. Jde o jakousi zrnitost, kterou důvěrně známe z fotografií pořízených například smartphonem večer za umělého osvětlení. Každý fotoaparát od určité hodnoty ISO začne produkovat fotografie, kde se objeví šum, otázka však zní, jak vysoké ISO můžeme použít, dokud fotky přestanou být použitelné.

Dynamický rozsah

Pro senzor fotoaparátu je velmi náročné zachytit na jedné fotografií objekt na slunci a zároveň objekt ve stínu tak, aby bylo možné vidět oba přirozeně, jako je vidíme pouhým okem, a na fotografií se situace jeví, jako kdyby stín byl mnohem silnější, než ve skutečnosti je. Obrazové body senzoru jsou totiž schopny zaregistrovat jen jistý rozsah světelné intenzity, který je menší, než dokáže zachytit lidské oko. Tento rozsah jasů označujeme jako jeho dynamický rozsah. S příchodem modernějších technologií se daří dynamický rozsah u fotoaparátů zvyšovat, a proto lépe fotoaparáty budou podobné situace zvládat lépe, a tedy budou schopny mnohem reálnější reprodukovat výsledný obraz.

Počet barev

Počet barev, které dokáže zrcadlovka rozeznávat, se projeví zejména na fotografiích, kde nám barva fotografovaného objektu plynule přechází z tmavších odstínů do světlejších, resp. naopak. U fotoaparátů s méně barvami budou přechody méně plynulé až trhané, což na fotografiích nepůsobí přirozeně. Vyšší množství barev ocení zejména fotografové přírody, například při fotografiích s modrou oblohou. Tento parametr je měřitelný co do počtu barev, jen si třeba dát pozor na to, že počet barev displeje není totéž, jako počet barev, které dokáže senzor zachytit.

Rozlišení a velikost snímače

Rozlišení snímače je parametr, který udává počet na světlo citlivých bodů a počet pixelů dané fotografie. Pixel (picture element) představuje jeden svítící bod na monitoru a zároveň jeden bod obrázku charakterizován jasem a barvou. Čím je vyšší rozlišení fotografie, tím více bude možné fotografii přiblížit bez ztráty kvality, nebo vytisknout na větší plochu. Běžné rozlišení monitorů představuje 1920x1080px (fullHD), což odpovídá fotografií s rozlišením 2Mpx. U digitálních zrcadlovek je paradoxně rozlišení snímače nepodstatné, protože základní amatérské, stejně jako profesionální zrcadlovky nabízejí dostatečné rozlišení a pro obě kategorie se hodnoty výrazně neliší. Rozlišení fotografie při zrcadlovkách pohybuje od 18Mpx do 24Mpx (v závislosti od výrobce), což je absolutně dostačující a při tak vysokých hodnotách už není patrný rozdíl. Rozlišení fotografií pořízených takovým snímačem bývá zhruba 6000x4000px (24Mpx). Mezi nejdražšími profesionálními zrcadlovkami existují i ​​takové, které nabízejí rozlišení 36Mpx nebo i víc, ale to má využití jen v případě, že plánujeme fotografie používat na vysoce rozměrovou tisk typu bilboard ai tam to není nutnost. Ani profesionální fotografové většinou na rozlišení nepřihlížejí, 24Mpx je prostě dostačující. Při vyšším rozlišení by fotky jen zabíraly zbytečně velký objem paměti.

Na co se u snímače zrcadlovky vyplatí přihlédnout, je jeho rozměr. Zrcadlovky se dělí do dvou zcela nejzákladnějších kategorií právě podle rozměru snímače, a to na typ Full-frame a Crop-sensor (APS-C). Pojmem Full-frame se označují zrcadlovky, jejichž senzor má rozměr plného políčka kinofilmu, tedy 36x24mm. Crop-sensor jsou zase zrcadlovky, jejichž čip je 1,6x menší než u full frame. Výhodou Full-frame fotoaparátů je to, že při stejných podmínkách dokáží zachytit 1.6x více světla, při stejném nastavení ISO vytvářejí 1.6x vyšší citlivost senzoru a výsledné fotografie mají 1.6x menší hloubku ostrosti (hloubková vzdálenost od bodu ostření, v níž se dá fotografie považovat stále za ostrou). Full frame fotoaparáty mají kvalitnější výstup a lépe zvládají náročné světelné podmínky, avšak zpravidla se jedná o profesionální modely a jejich cena za tělo se pohybuje v tisících eur. Crop-sensor fotoaparáty dokáží také podat solidní výkon, který bude pro neprofesionální fotografy zcela postačující. Navíc nejnovější Crop-sensor těla nejvyšších rád (Například Nikon D500 nebo Canon 7D Mark II) dnes dokáží dodat dokonce lepší výstup než starší full-frame modely díky novým generacím senzorů.

Full frame vs APS-C

Ovládací prvky

Při focení často potřebujeme zachytit moment přesně, a hlavně co nejrychleji. Vyšší řady fotoaparátů se vyznačují jednodušším a rychlejším ovládáním a větším množstvím funkcí. Mají více ovládacích prvků čili knoflíků, nastavovacích kroužků nebo programovatelných tlačítek, díky čemuž dokážeme nastavit větší množství parametrů velmi rychle, a hlavně bez toho, abychom museli otevřít menu a nastavovat jejich tam. To je velmi výhodné zejména při focení dětí nebo společenských událostí, kde se mohou podmínky měnit opravdu dynamicky a my si potřebujeme stejně rychle nastavit fotoaparát, aby nám nic důležitého neuniklo.

Ovládacie prvky

Výklopný a sekundární displej

Velmi výhodné je, pokud má tělo fotoaparátu k dispozici výklopný displej. U zrcadlovek sice většinu času používáme optický hledáček, ale každá zrcadlovka má možnost fotit i v režimu živého náhledu, kdy se nám scéna zobrazuje na displeji. Výklopný displej může být tedy velmi užitečný, pokud potřebujeme fotit z velkého nadhledu nebo podhledu a fotit přes hledáček by bylo komplikované. Zrcadlovka bude však v režimu focení přes displej fotit mnohem pomaleji a pomaleji bude i zaostřování. Existují 2 typy výklopných displejů. První typ se dokáže vyklápět pouze směrem nahoru nebo dolů, přičemž druhý typ je upevněn na levé straně na kloubků a můžeme ho vyklopit a libovolně natáčet. Druhý typ je výhodnější, protože nám umožňuje vidět na displej i při pohledu zepředu, například při focení selfie. Nevýhodou bývá pouze snazší opotřebení kloubu.

Tilt screen

Vyšší modely zrcadlovek disponují i ​​malým stavovým displejem umístěným na pravé horní straně těla. Na tomto displeji se nám zobrazují všechny potřebné údaje ke fotografování, jako například čas závěrky, clona, ​​ISO, režim ostření, režim měření expozice, expozimetr, zbylá kapacita baterie a paměti a další. Jedná se o pasivní černobílý displej podobný displejem na kalkulačkách. Displej v podstatě nespotřebovává žádnou energii, díky čemuž výrazně snižuje energetickou spotřebu fotoaparátu a také šetří oči. Normální displej je jedním z největších spotřebičů energie, a navíc při focení v tmavých podmínkách nebo v úplné tmě velmi oslňuje fotografa. Proto je sekundární pasivní displej obrovskou výhodou a mají ho všechny poloprofesionální a profesionální fotoaparáty. I když sám nesvítí, dá se použít za jakýchkoli podmínek, protože má funkci podsvícení. Také je lépe umístěn a parametry jsou na něm zobrazeny přehledněji.

Stavový displej

Maximální ISO

Dalším důležitým parametrem, na který se běžně při výběru zrcadlovky zapomíná, je maximální ISO. ISO je označení pro citlivost senzoru na světlo. Čím vyšší nastavíme citlivost senzoru, tím více světla dokáže zaznamenat, a tedy dokáže fotit v tmavších podmínkách nebo při kratších časech či vyšší cloně. V praxi se většinou používá ISO do hodnoty 3200, případně více na modelech vyšších řad (zejména full frame). Každá dnešní zrcadlovka dokáže jít s hodnotou ISO mnohem vyšší než 3200, proto mnohý považují uvádění maximálního ISO jen za marketingový tah, avšak čím vyšší nativní ISO tělo nabízí, tím méně šumu bude na fotce viditelného při stejných hodnotách ISO. Například u modelu Nikon D3200 (základní model zrcadlovek) je použitelná hodnota maximálně 3200, ale model D7200 (střední třída až poloprofesionální model) dosáhne stejné hodnoty šumu až okolo hodnoty 5000 nebo i vyšší. V kategorií Full-frame fotoaparátů bude šum při stejných hodnotách ještě nižší, a to právě díky větším rozměrům senzoru. Avšak pozor, hodnota 3200 oproti hodnotě 6400 nepředstavuje dvojnásobnou citlivost. ISO představuje logaritmickou hodnotu a jednoduše dvojnásobné ISO znamená posun o jeden stupeň, resp. jednu světelnou stopu.

„Pro srovnání telefony mívají nativní ISO okolo 800 resp. 1600 (o jeden stupeň ISO) a používají celou škálu. U většiny běžných smartphonů je ISO 800 technický strop a šum je již při těchto hodnotách velmi výrazný, fotoaparáty používají ISO do 3200 případně více při fullframe (většinou 6400), což je ale způsobeno různými velikostmi senzoru. Technický strop zrcadlových fotoaparátů se pohybuje někde mezi 12 800 pro základní modely až do 102,400 (rozdíl tvoří 3 stupně ISO) pro profesionální fotoaparáty, u vlajkových lodí i víc.“

iso-sensitivity-comparison

Ostřící režimy a ostřící body

Rychlost a přesnost ostření záleží zejména na použitém objektivu, ale z části ostření ovlivňuje i tělo. Zejména však nepřímo, a to možností volby ostřících režimů a počtem zaostřovacích bodů.

Počet zaostřovacích bodů se pohybuje od devíti pro nejzákladnější modely až po 61 ve vyšších kategoriích. Při ostření fotoaparát ostří vždy na konkrétní bod/body, a tedy vyšší počet ostřících bodů nám výrazně pomáhá při komponování fotografie. Daný bod si můžeme vybírat a větší množství bodů nám umožňuje naostřit přesně tam, kam potřebujeme, aniž bychom museli změnit kompozici fotografie.

Single/cross type ostřící body

Ostřící body můžeme dále rozdělit do dvou kategorií. Existují typy Single a Cross-type. Jejich rozdíl vychází z rozdílu v technologií měření vzdálenosti, ale pro naše potřeby stačí říci, že ostřicí body typu cross-type jsou rychlejší, přesnější a dokáží zaostřit i v situacích, kdy by single ostřící body už zaostřit nedokázali. Nízké řady fotoaparátů s málo ostřícími body mají většinou jen jeden bod typu cross-type umístěný ve středu a při tělech s větším množstvím ostřících bodů jsou typu cross-type většinou ty ve střední skupině, nebo u některých modelů (hlavně pro značku Canon) jednoduše všechny. Normální ostřící body jsou také spolehlivé, ale cross-type mohou mít v určitých situacích výhodu.

Ostriace body

Ostřící režimy

Každá digitální zrcadlovka obsahuje režimy jednorázového zaostření, kontinuálního ostření a automatický režim, který střídá předchozí dva. Vyšší řady fotoaparátů k tomu přidávají různé další funkce, zejména v režimu kontinuálního ostření. Nejčastěji jde o funkci sledování objektu, ať už úplného nebo částečného. Úplné sledování objektu znamená, že na začátku při naostření umístíme objekt do ostřícího bodu a zaostříme a dále si fotoaparát bude volit sám ostřící body tak, aby objekt zůstal vždy v ostřícím poli. Částečný režim funguje tak, že máme sice vybrán jeden ostřící bod, na který ostří, ale pokud se objekt mírně z bodu vychýlí, fotoaparát použije ostřící body, které jsou kolem. Velikost okolí se dá nastavit a pokud se objekt vzdálí z tohoto okolí, fotoaparát bude automaticky přeostřovat na další objekt. U lepších modelů se dá stejně nastavit i to, po jaké dlouhé době má fotoaparát přeostřovat, pokud ztratí objekt z ostřícího pole. Toto je velmi užitečné zejména v případě, že vám do ostřícího pole na krátkou dobu vběhne neočekávaný objekt, na který ostřit nechcete.

Rychlost snímání, procesor a buffer

Dalším parametrem je počet snímků, který je fotoaparát schopen vytvořit za sekundu. Níže modely fotoaparátů jsou pomalejší a většinou dokáží za sekundu vytvořit 3-5 snímků, přičemž vyšší řady tvoří od 6 do 14 snímků. Tento parametr popisuje, jak rychle dokáže fotoaparát cvakat při delším držení spouště. V tomto se jednotlivá těla až tak nerozlišují, i když už rychlost vyšší o 1 snímek za sekundu dokáže udělat citelný rozdíl.

Buffer

Rychlost záleží na rychlosti procesoru a velikosti bufferu. Buffer slouží jako vyrovnávací paměť, kde se fotografie ukládají po odfocení a dříve, než jejich fotoaparát uloží na paměťovou kartu. V praxi se to projevuje tak, že po určitém počtu pořízených snímků při nepřetržitém focení se nám buffer zaplní a na nějaký čas není možné zhotovit další snímky. U nízkých modelů fotoaparátů se buffer dokáže zaplnit již při pár snímcích, přičemž vyšší modely běžně zvládají i 100 snímků JPEG formátu při vysoké kvalitě. Fotoaparáty se slabším bufferem tedy nejsou schopny takové rychlosti focení jako fotoaparáty s větším bufferem.

Procesor

Procesor dělá všechny digitální výpočty ve fotoaparátu a rychlejší procesor nám zajistí, že se fotografie budou rychleji ukládat, fotoaparát bude svižnější reagovat na pohyby v menu a novější verze procesorů také přinášejí vylepšené funkce při focení, hlavně v oblasti měření barev, ostření a digitálních funkcí.

Kapacita baterie

Digitální zrcadlovky používají své vlastní univerzální akumulátorové baterie různých velikostí. Níže modely fotoaparátů používají menší baterie a vyšší modely zas větší. Baterie jsou mezi různými těly v rámci jedné velikosti kompatibilní, pokud jde o fotoaparáty téhož výrobce. Typická kapacita baterie je 1000-2000mAh. Někdy se kapacita baterie pro zrcadlové fotoaparáty udává i v počtu snímků na jedno nabití. Toto však velmi záleží na způsobu používání fotoaparátu, protože snímek vyfocen při 20°C za čas 1/200 vteřin ve formátu JPEG spotřebuje menší množství energie než snímků vyfocen při -5 ° C za čas 15 vteřin v některém z RAW formátů. Také je třeba myslet na to, že jedním z největších spotřebičů energie je ve fotoaparátu LCD displej fotoaparátu.

Batéria

Sloty na paměťové karty

Parametrem ke zvážení může být i počet slotů na paměťové karty. Nejběžnější typ paměťové karty je typ SD resp. SDHC, avšak profesionální zrcadlovky používají také typ CF (compact flash), XQD nebo MicroDrive. Tyto typy karet jsou rychlejší a spolehlivější, ale samozřejmě i dražší. Velkou výhodou je, pokud má tělo fotoaparátu 2 sloty na paměťové karty, ať už 2 na typ SD/SDHC, nebo kombinaci SD a XQD nebo jinou. Tehdy je možné buď zapisovat fotografie na obě karty najednou kvůli zálohování, nebo si jednoduše znásobit celkovou paměťovou kapacitu. Fotoaparáty také většinou nabízejí možnost zapisovat fotografie na každou kartu v jiném formátu, tedy na jednu v upraveném komprimovaném JPEG formátu a na druhou v některém z RAW formátů.

Dual slot

Natáčení videa

Dnešní digitální zrcadlovky vynikají i v zaznamenávání videa. Nejzákladnějšími parametry při videotvorbě je rozlišení. Dnes je standardem rozlišení FullHD (1920×1080), ale nižší řady jsou běžně schopné zachytit video pouze v rozlišení HD (1280×720), na druhé straně spektra vlajkové lodě dokáží zachycovat video i v rozlišení 4K (4096 × 3112).

Druhým důležitým parametrem při tvorbě videa je takzvaný framerate, tedy počet snímků za sekundu. Minimální hodnota je 24fps, video s nižším fps se bude jevit trochu sekané. Mnohé digitální zrcadlovky dnes již nabízejí rychlost 60fps nebo dokonce 120fps, což nám dává velkou výhodu, pokud bychom chtěli natáčet zpomalené záběry. Při 60fps můžeme video zpomalit skoro na poloviční rychlost a stále se bude jevit plynulé a bez sekání.

Některé vyšší těla fotoaparátů nabízejí i možnost natáčení do speciálních formátů, které se podstatou přibližují RAW formátem. Zcela RAW formáty ale nabízejí jen profesionální kamery a těla fotoaparátů se k nim pouze přibližují. Tyto formáty slouží k tomu, aby při následném postprocesní video neztratilo kvalitu, pokud upravujeme barvy, jas, kontrast, vyvážení bílé a parametry jim podobné. Těla fotoaparátů však RAW formáty nabízejí jen velmi zřídka a také to nejde o úplné RAW formáty, protože nedovolují úpravy v plné míře, ale jen pro některé parametry.

zpět k menu ↑

Různé funkce zrcadlovek

Obecně platí, že vyšší modely fotoaparátů nám nabídnou větší škálu funkcí a také možnost nastavit mnohé parametry přesněji než u levnějších modelů. Mezi takové funkce patří například režim intervalového snímání, Wifi, NFC a bluetooth, bracketing, možnost vícenásobné expozice apod. Intervalové snímání, vícenásobná expozice a bracketing jsou v principu velmi podobné funkce, ale každá z nich je určena na mírně jiné účely, proto si rozdíl vysvětlíme.

Bracketing

Bracketing ve fotografii pojmenovává spíše techniku než režim fotografování, ale některé fotoaparáty na to mají přizpůsobenou funkci. Jde o techniku, kdy fotograf vyhotoví několik fotografie s různou kompozicí, ale různými nastaveními. Výsledkem je série fotografií, které mají různý jas. Následně se digitálně spojí do jedné fotografie, abychom dostali vyvážený snímek. Z nadexponované (prosvětlené) fotografie se vyberou tmavší místa a z podexponované fotografie se vyberou zas světlejší místa. Výsledkem je jeden snímek s extrémně vysokým dynamickým rozsahem čili fotografie, kde jsou jasně viditelné i světlé i tmavé části. Takové spojování fotografií je samozřejmě možné i v post-proces programech jako například Adobe Photoshop, avšak tato funkce nám usnadňuje samotné provedení fotografií, protože si předem můžeme nastavit, kolik fotografií a s jakým expozičním posunem chceme vyhotovit.

bracketing

Intervalové snímání

Intervalové snímání nabízí možnost nechat fotoaparát fotit tentýž záběr při stejných nastaveních po delší dobu v předem nastavených intervalech. Čili nastavíme, kolik fotografií má fotoaparát provést a jak často má fotografii vyhotovit. Intervalové snímání slouží zejména pro vyhotovování timelapse videí. Výsledkem je tedy časosběrné video, ve kterém můžeme velmi zrychleně pozorovat jinak pomalé jevy, jako například pohyb oblaků nebo hvězd na obloze, zda zrychlený pohyb lidí a aut na ulici. Dnešní zrcadlové fotoaparáty však nenabízejí i následné provedení videa, ale jen samotné provedení fotografií. Proto je třeba fotografie později zpracovat v některém z programů určených na stříhání videí.

Vícenásobná expozice

Vícenásobná expozice je podobná technika a funkce jako bracketing, avšak nejde o vícenásobné vyfocení stejné scény při různých nastaveních, ale o vyfocení zcela různých scén, které pak fotoaparát následně spojí do jedné fotografie. Výsledkem jsou pak jsou pak zajímavé fotografie, které by jinak nebylo možné vyhotovit. Takové spojování je samozřejmě vždy možné i v programech, jako například Adobe Photoshop a bez použití této funkce, ale pokud fotoaparát nabízí funkci vícenásobné expozice, výsledkem bude už samotná pospojovaná fotografie, která nepotřebuje další zpracování.

multiple exposition

Wifi

Vestavěný wifi systém je mezi fotoaparáty poměrně novou záležitostí, a proto ho najdeme jen u novějších modelů. Je určen zejména pro rychlé stahování fotek a vzdálené ovládání. Díky wifi systému je možné si prohlížet fotografie přímo v našem telefonu a také umožňuje rychlé stažení fotografií, což je velmi užitečné, pokud fotíme například na společenské události a potřebujeme jednu nebo více fotografií sdílet na sociálních sítích nebo jejich někomu odeslat v reálném čase. Vše je možné přes telefonní aplikaci, která také slouží k vzdálené ovládání fotoaparátu. Přes wifi je možné přenášet i obraz přímo na displej telefonu (podobně jako při režimu živého náhled) a také na dálku vyhotovit fotografii, což je velmi užitečné například pokud fotíme společnou fotku ze stativu a také bychom chtěli na dané fotce být.

Wifi sign

zpět k menu ↑

Důležité parametry objektivu fotoaparátu

Kvalitu výsledné fotografie ovlivňuje tak tělo fotoaparátu, tak i objektiv. Objektiv ovlivňuje zejména ostrost fotografie a samotnou rychlost ostření nebo hloubku ostrosti. Obecně platí, že je lepší mít kvalitní objektiv a průměrné tělo než naopak.Od objektivu také záleží, jakou minimální hodnotu clony bude možné použít. Objektiv ovlivňuje i výsledné barvy a kontrast fotografie, i když tyto dva aspekty záleží spíše od těla fotoaparátu. Výhodou při koupi objektivu je, že objektivy jsou vždy pojmenované podle parametrů, které nabízejí, a tudíž většina parametrů je uvedených již přímo v názvu. Na druhé straně pro správné pochopení názvu je třeba parametrem rozumět, proto si je jeden po druhém vysvětlíme. Název objektivu vždy je vždy uveden ve formě: Výrobce, značka pro interní/externí ostření, typ bajonetu, ohnisková vzdálenost, clona, ​​další označení. Každý výrobce používá vlastní zkratky pro dané parametry (kromě zoomu a clony). My se zaměříme zejména na hlavních výrobců Nikon a Canon a okrajově i na Sigmu a Tamron.

lens naming

Výrobce

Značka výrobce je důležitý údaj, protože objektivy od Canonu nebudou pasovat na Nikon či Sony těla a naopak. Pokud se jedná o další výrobce, jako například Tamron, Sigma, Fuji a podobně, tito vždy nabízejí objektiv zvlášť pro každého výrobce a objektivy se mohou lišit i v ceně. Objektivy určené na Canon jsou například běžně levnější než ty určené na Nikon, a to i o desítky eur. Pokud bychom mermomocí chtěli napojit například Canon objektiv na Sony tělo, je to možné pomocí mezikroužků, ale také ne v každé situaci a většinou to přináší různá omezení a ztrátu kvality. Snažte se proto kupovat vždy objektiv určený pro váš fotoaparát.

Označení interního/externího ostření

Většina dnešních objektivů má ostřící motorek vestavěný přímo v objektivu, ale u starých objektivů bylo běžné, že ostřící motorek neměli a tehdy bylo automatické ostření možné pouze s tělem, které podporovalo externí ostření. Jde však spíše o prožitek a Canon, Tamron ani Sigma tento údaj na objektivech už ani neuvádějí a u značky Nikon bývá označen jako AF (autofocus) nebo AF-S (autofocus with silent wave focus motor). Při koupi objektivu vyrobených v posledním desetiletí je ve velké většině případů ostřící motorek součástí objektivu a externí ostření je již dříve rarita. Proto jde spíše o informativní údaj, kterému nemusíme věnovat velkou pozornost

Ohnisková vzdálenost

Ohnisková vzdálenost je údaj, který určuje vzdálenost optického středu objektivu (kde paprsky světla konvergují, aby vytvořily ostrý obraz na světlocitlivém senzoru) od roviny samotného senzoru a určuje se při tzv. zaostření na nekonečno a určuje se v milimetrech. Větší hodnoty ohniskové vzdálenosti představují menší zorný úhel objektivu, a tedy větší přiblížení. Podle ohniskové vzdálenosti se objektivy dělí na 2 nejzákladnější kategorie, a to pevné (single/prime) a zoom objektivy.

prime and zoom lens

  • Pevné objektivy jsou takové, se kterými není možné měnit ohniskovou vzdálenost čili přibližovat nebo vzdalovat. Takové objektivy mívají většinou nižší minimální clonové čísla a nabízejí ostřejší záběry, ale na druhé straně zvyknou i pomaleji ostřit. Podle označení jejich poznáme tak, že mají ohniskovou vzdálenost uvedenou jen jedním číslem (například 35mm).
  • Objektivy s proměnlivým ohniskem nám umožňují přibližovat a oddalovat snímanou scénu, a tedy měnit zorný úhel. Nabízejí tedy větší variabilitu při focení a také se vyznačují rychlejším ostřením, což ale nemusí být pravda u levných modelů.

Typy objektivů podle ohniskové vzdálenosti

Objektivy podle ohniskové vzdálenosti dělíme na ultraširoké (11-20mm), širokoúhlé (20-35mm), standardní (35-70mm), krátké teleobjektivy (85-135mm), teleobjektivy (135-300mm) a extrémní teleobjektivy (300 a více mm).

  • Ultraširoké objektivy jsou objektivy s ohniskovou vzdáleností 11-20mm a nabízejí zorný úhel 114° -94°. Používají se zejména při focení přírody a architektury, nebo v interiérech kde není dostatek místa. Ultra široké objektivy však zkreslují proporce objektů.
  • Širokouhlé objektivy jsou objektivy s ohniskovou vzdáleností 20-35mm a nabízejí zorný úhel 94° -63°. Používají se také na fotografování přírody nebo architektury a v oblibě je mají i reportérni fotografové, kteří nepotřebují snímat extrémně široké záběry. Širokoúhlé objektivy stále zkreslují proporce objektů, i když v menší míře než ultra široké objektivy.
  • Standardní objektivy jsou objektivy s ohniskovou vzdáleností 35-70mm a nabízejí zorný úhel 63° -34°. Používají se na běžné focení a jsou vhodné, pokud chceme zachovat perspektivu, jakou poskytuje naše oko.
  • Krátké teleobjektivy jsou objektivy s ohniskovou vzdáleností 85-135mm a nabízejí zorný úhel 28° -18°. S oblibou se používají při focení přírody a výřezů krajiny, detailů, či focení portrétů. Rovněž umožňují pracovat s lidmi v přirozené vzdálenosti, kdy nejsme příliš blízko ani příliš daleko. Pokud mají tyto objektivy velkou světelnost (malé clonové číslo), umožňují jednoduše pracovat s hloubkou ostrosti a pěkně rozostřit pozadí za fotografovaným objektem.
  • Teleobjektivy mají ohniskovou vzdálenost 135-300mm s úhlem záběru 18-8°. Můžeme díky nim přiblížit vzdálené předměty ať už v krajinářské fotografii, fotografii sportu nebo v reportáži. Používají se i na tvorbu portrétů, avšak musíme myslet na to, že budeme stát od dané osoby ve větší vzdálenosti.
  • Extrémně teleobjektivy mají ohniskovou vzdálenost 300mm a více s úhlem záběru 8°. Používají se na fotografování zvířat v přírodě, nebo sportovce. Vyznačují se extrémním přiblížením, které umožňuje zachytit zvířata v přírodě z větších vzdáleností nebo efektivně zachytit sportovců při sportu, aniž jsme museli stát na hřišti a rušit jejich při aktivitě.

zoom

Clonové číslo

Clonové číslo je uvedeno vždy za označením ohniskové vzdálenosti jako F/(číslo). Pokud je uveden interval, například F/3.5-5.6, znamená to, že minimálně clonové číslo se zmenšuje od použitého ohniska. V uvedeném příkladu by F/3.5 platilo pro minimální ohniskovou vzdálenost a F/5.6 pro maximální ohniskovou vzdálenost. Při používání různých ohniskových vzdáleností v rámci toho, co objektiv nabízí, se bude clonové číslo upravovat automaticky a tělo fotoaparátu nám nedovolí použít nižší číslo, než je možné pro danou ohniskovou vzdálenost. Pokud však budeme mít nastavené clonové číslo vyšší, než je dané minimum, nic se neděje, a tělo nám clonové číslo nebude měnit.

  • Objektivy s pevnou ohniskovou vzdáleností mívají výrazně nižší clonová čísla a jejich hodnoty se pohybují v rozmezí zhruba f/1.2 až f/2.8. Při extrémních teleobjektivech bývají tato čísla vyšší (f/4 až f/5.6), protože clonové číslo záleží i od ohniskové vzdálenosti, což vychází z fyzikální podstaty clony.
  • Objektivy s variabilní ohniskovou vzdáleností mívají pro svou složitější konstrukci vyšší clonová čísla, které jsou, jak jsme již zmínili, často variabilní. Existují ale i objektivy, které jsou schopny si udržet stejné clonové číslo v celé škále ohniskové vzdálenosti, a tehdy se clonové číslo udává pouze jednou hodnotou. Protože je to však technicky složitější, takovou vlastnost mívají spíše profesionální objektivy. Běžné hodnoty clony u objektivů s variabilní ohniskovou vzdáleností se pohybují od f/2.8 pro profesionální objektivy až po f/5.6, což bývá minimální hodnota clony na horním konci ohniskové vzdálenosti při běžných modelech objektivů.

Clonové číslo je parametr, který popisuje, jak velkým průřezem objektivu bude světlo procházet přes objektiv. Souvisí to s fyzikálními jevy spojenými s optikou, ale pro účely fotografování nám stačí vědět pár základních faktů. Clonové číslo ovlivňuje zejména hloubku ostrosti a množství světla, které dopadne na senzor a to následovně:

  • Menší clonové číslo znamená, že světlo putuje větším průřezem, a tedy na senzor dopadá více světla, což nám umožňuje fotit v horších světelných podmínkách nebo při kratších časech
  • Menší clonové číslo způsobí, že výsledná fotografie bude mít menší hloubku ostrosti. Hloubka ostrosti je hloubková vzdálenost od zaostřeného bodu, ve které můžeme fotografii považovat za ostrou. Hloubka ostrosti ale nezáleží jen od clony, ale také od ohniskové vzdálenosti, vzdálenosti, ve které se nachází objekt, na který ostře ai od vzdálenosti ostatních objektů před a za objektem, na který je naostřené. Menší hloubka ostrosti znamená, že pozadí za fotografovaným objektem bude více rozmazané.
  • Každý objektiv má určitou hodnotu clonového čísla, kdy bude fotografie celkově nejostřejší. To neznamená, že bude mít největší hloubku ostrosti, ale že při dané cloně bude objekt, na který ostříme, nejostřejší. U většiny objektivů se tato hodnota pohybuje někde zhruba okolo hodnot f/4 a f/5.6. Tento údaj se většinou neuvádí přímo v parametrech, ale dá se o něm dočíst v recenzích na konkrétní model objektivu.
  • Velké clonová čísla se používají v případě, že požadujeme, aby byla celá fotografie ostrá, například při focení krajiny. Důležité je však, aby clonové číslo nebylo příliš vysoké, protože tehdy se více projevují optické vady objektivu, drobné škrabančeky a prach. Ideální je používat clonové číslo zhruba do hodnoty f/11 až f/16. Větší clonové číslo nám pak už i tak nepomůže. Tento údaj se také objevuje hlavně v recenzích na daný model objektivu, kde se uvádí, do jaké hodnoty clony objektiv neprojevuje optické chyby, nebo se z tohoto důvodu představují fotografie stejného objektu při různých clonových číslech ke srovnání.

Počet lamel clony

S clonou a clonovým číslem se v parametrech objektivu udává i počet lamel clony. Tento parametr ovlivňuje kvalitu rozmazání pozadí. Více lamel znamená, že pozadí nám bude rozmazávat jemnější a výsledný efekt bude „maslovejší“ a tudíž hezčí. Počet lamel tedy ovlivňuje kvalitu „Bokeh-u“, což je pojmenování pro tvar a rozmazání pozadí.

bokeh_3_blades

Full-frame nebo APS-C objektiv

Rozdíl mezi těly s Full-frame a APS-C senzory jsme si vysvětlili výše a tento rozdíl musíme brát v úvahu při výběru objektivu. Objektiv na APS-C senzor totiž nebude možné použít na full-frame těle. Na fotografií by se objevil silný černý kruh po obvodu, protože světlo procházející objektivem by neosvětlilo celou plochu senzoru. Naopak objektiv určený na Full-frame tělo je možné použít na tělo s APS-C (crop) senzorem, ale musíme počítat s 1.6x násobným přiblížením, protože objektiv je stavěn na to, aby osvětlil 1.6x větší senzor. Kromě toho používání Full-frame objektivů na crop-senzor tělech nemá žádné jiné účinky, a dokonce se vyhneme optickým chybám, které objektivy běžně způsobují po okrajích fotky, například Vinětace nebo mírný pokles ostrosti, neboť světlo z okraje objektivu na senzor nedopadá

Full Frame se používá pod zavedenou značkou FX a crop senzor zas DX. Na objektivech je tento parametr různými výrobci označený odlišně a to následovně:

  • Nikon používá DX pro crop-senzor, jde-li o FX objektiv, značku neuvede.
  • Canon rozlišuje EF pro full frame a EF-S pro crop senzor objektivy (S v názvu označuje „small circle“).
  • Tamron používá „Di“ pro full frame a „Di II“ pro crop-senzor objektivy.
  • Sigma používá jen označení „DC“ pro crop-senzor objektivy a podobně jako Nikon, u objektivů určených pro Full frame (a tedy i crop senzor APS-C) označení jednoduše neuvede.

Jiná označení

Ostatní označení v názvu pojmenovávají různé technické vlastnosti objektivu a liší se podle výrobců. Označení se liší, protože dané prvky jsou pojmenovány podle různých technologií používaných u jednotlivých výrobců. Ukážeme si tedy přehled pár základních označení podle různých výrobců. Označení se mohou měnit nebo přibývat s každou novou generací objektivu, proto pokud se v názvu vyskytne nějaké jiné označení, nejsnáze se o něm dočteme přímo na stránkách výrobce. My si uvedeme nejzákladnější označení.

Stabilizace obrazu – moderní objektivy jsou schopny do určité míry stabilizovat obraz, což je velmi nápomocné hlavně pokud fotíme přímo z ruky a ne ze stativu. Stabilizaci symbolizují zkratky:

  • VR (vibration reduction)pro Nikon,
  • IS (image stabilizer)pro Canon,
  • VC(vibration compensation) pro Tamron
  • OS (optical stabilizer) pro Sigmu

Vylepšený motorek ostření – nové generace objektivů používají výkonnější a přesnější motorky ostření, které výrobci také označují v názvech objektivů. Používají zkratky:

  • AF-S (Silent wave motor) pro Nikon
  • USM (ultrasonic motor) pro Canon
  • USD (ultrasonic silent drive) pro Tamron
  • HSM (hyper-sonic motor) pro Sigmu

Speciální přední element (přední sklo) – výrobci používají speciální typy skla na některé čočky objektivu, aby zaručily vyšší optickou kvalitu obrazu. Z tohoto důvodu jsou mnozí fotografové odpůrci levných UV filtrů, které se nasazují před přední čočku.

  • ED (extra-low dispersion), AS (aspherical element), proNikon
  • UD (Ultra-low dispersion), AL (aspherical), DO (diffractive optics) pro Canon
  • LD (low dispersion), AD (anomalous dispersion), HID (High Index Dispersion)
  • APO (apochromatic), ASP (aspherical)

Označení pro profesionální série používají jen někteří výrobci na označení svých high-end modelů.

  • L (luxury) pro Canon a objektivy se vyznačují červeným proužkem v přední části objektivu
  • Nikon takové označení nepoužívá, ale high-end objektivy se vyznačují zlatým proužkem v přední části objektivu
  • SP (super performance) pro Tamron
  • ART pro Sigmu


zpět k menu ↑

Cenové kategorie

Při výběru zrcadlovky se může stát, že nejdůležitějším parametrem i tak bude váš rozpočet. U zrcadlovek, více než u jiné elektroniky, platí, že s rostoucí cenou roste i kvalita. Základní modely zrcadlovek začínají v cenových hladinách kolem 10 000 korun za sadu tělo + objektiv. Už tyto fotoaparáty budou pro vás pravděpodobně znamenat posun vůči kompaktu, avšak stále nemůžeme očekávat zázraky. Výraznější posun můžeme očekávat při vyšších řadách amatérských fotoaparátů a poloprofesionálních fotoaparátech, které se většinou pohybují v cenách od 15 do 25 000 korun. Tyto fotoaparáty nám nabídnou lepší obrazový výstup, více ovládacích prvků a přibudou i zajímavé funkce. Nejvýraznější rozdíl však můžeme pozorovat při přechodu z fotoaparátu, který mě crop-senzor na fotoaparát s frame senzorem. Kromě velkého rozdílu v obrazové kvalitě, co se týče počtu barev, dynamického rozsahu a šumu, full frame fotoaparáty nabízejí i mnohem menší hloubku ostrosti při stejných nastaveních, co naše fotografie posune výrazně dopředu. Full frame fotoaparáty se už ale považují za profesionální fotoaparáty a jejich cena začíná někde kolem 30 000 korun za tělo bez objektivu. Zároveň však na full-frame tělo budeme potřebovat i vhodný objektiv určený na full-frame a ty se vyskytují také spíše v profesionálních řadách.

zpět k menu ↑

Finální verdikt

Vybrat si digitální zrcadlovku podle parametrů může být poměrně náročné, a proto za nejlepší postup považujeme nejdříve si určit cenový strop, pak v rámci cenové kategorie vybrat 2 favority a porovnat je pomocí recenzí. Většinou dospějete k tomu, že budete porovnávat model od Nikonu proti modelu od Canonu, a když si vyberete značku, bude otázka, zda si vybrat novější model nebo starší. To už záleží na vás a na vašich požadavcích. Výběr objektivu také záleží na tom, na jaké účely se chystáte fotoaparát používat, ale pamatujte na to, že se více vyplatí lepší objektiv a slabší tělo než naopak. Při výběru těla se zaměřte zejména na obrazovou kvalitu a samy pro sebe si zvažte, zda potřebujete více ovládacích prvků, více funkcí a zda se chystáte fotit v exteriérech nebo využijete vyšší citlivost senzoru při focení v interiéry. Objektiv doporučujeme také vybírat samostatně, zejména podle účelu, na který se ho chystáte použít.

Doufáme, že díky tomuto návodu budete rozumět všem parametrům, které výrobci poskytují, a také budete mít lepší představu o tom, jaký fotoaparát je vhodný právě pro Vás!

Zrcadlovky
5 (100%) 3 votes