Nejlepší digestoře 2023 – Recenze a testy + Jak vybrat

Jelikož kuchyně dnes existují v nejrůznějších formách, které se od sebe navzájem velmi výrazně liší, vyvinuli návrháři také různé typy digestoří, aby do nich co nejlépe zapadly. Jiná digestoř se totiž bude hodit do kuchyně, kde je linka se sporákem umístěna u stěny, než do kuchyně s ostrůvkem. A co víc, rozhodující je také velikost místnosti. Ostatně, už taková věc, jako je umístění sporáku v rohu může výběr digestoře značně ovlivnit. Základní dělení digestoří je asi následující:

Při výběru vhodné kategorie berte ohled především na rozložení kuchyně, každý typ digestoře se hodí k jinému uspořádání kuchyňského nábytku (například ostrůvkové digestoře je vhodné umístit do prostoru, zatímco komínové se nejvíce hodí umístit ke stěně atd.). Navíc nezapomínejte, že digestoř by měla být umístěna alespoň metr nad prostor, určený k vaření. A to jak pro maximální účinnost odsávání, tak i pro vaše vlastní pohodlí. Rozhodně byste digestoř měli mít nad úrovní hlavy, neměli byste být vyšší než ona – pak byste neviděli na sporák. Pojďme si tedy jednotlivé kategorie postupně projít jednu po druhé. (Zdroj: FergusonShowrooms.com)

Jelikož digestoř je elektrospotřebičem, je dobré nepodcenit její spotřebu. Pravda, nejde o přístroje, které by byly v provozu dlouhodobě, nicméně budete je používat často a je potřeba si uvědomit, že jde o spotřebiče s malou mírou úspor. O tom hodně vypovídají energetické třídy, které dávají do poměru příkon a výkon spotřebiče a které vyčtete z energetického štítku. Zjednodušeně lze říci, že uvažujeme, kolik energie potřebuje digestoř k tomu, aby dosáhla a udržela optimální výkon. Nejúspornější je v tomto případě třída A+ (dosahuje jí jen málo digestoří), nejméně úsporná je naopak třída G. Nejčastěji se pak setkáváme s průměrnými hodnotami energetických tříd D a E, což nejsou zrovna dobrá čísla. Znamená to celkem nízké hodnoty úspory energie, proto radíme obezřetnost. Hodně o digestoři vypovídá i roční spotřeba elektrické energie. Ta vám říká, kolik energie se spotřebuje. Je ale potřeba vědět, že takový údaj nelze určitě přesně pro vaši spotřebu, uvažuje se s průměrem svícení 120 minut denně a odsáváním 60 minut denně. U vás doma to může být jiné, proto se i hodnoty mohou lišit. (Zdroj: European Commission)

Účinnost digestoře z různých hledisek

Určitě by vás mělo zajímat také to, jak moc je digestoř účinná. Nedá se na to jednoznačně odpovědět. Samozřejmě, účinnost lze změřit. Můžeme na ni však nahlížet z různých hledisek – z jakých?

Častá chyba, kterou zákazníci dělají je, že shánějí digestoř s co největším výkonem. Je potřeba si přiznat, že často naprosto zbytečně. Pojďme se tedy na výkon podívat trochu blíže. Udává se v metrech krychlových vzduchu, který digestoř za hodinu odsaje. Aby nedocházelo k ochlazování místnosti, ale aby bylo zároveň odsávání dostatečně efektivní, měl by být výkon asi pětkrát až desetkrát větší než je objem místnosti. Výpočet vhodného výkonu pro vaši kuchyni by tedy měl vypadat následovně:

Délka kuchyně x šířka kuchyně x výška kuchyně x 5 (minimálně)

Délka kuchyně x šířka kuchyně x výška kuchyně x 10 (maximálně)

Představme si, že máme kuchyni o velikosti 3 x 3 metry a výšce 2,8 metru, což je poměrně málo prostorná kuchyně. Po dosazení do výše zmíněných výpočtů zjistíme, že potřebujeme digestoř s minimálním výkonem 126 m³ za hodinu a maximálním výkonem 252 m³ za hodinu. Tady můžeme sáhnout po kterékoliv levné digestoři a nespleteme se. Naopak, máme-li kuchyni, jejíž plocha je 36 m² a výšku 3 metry, pak potřebujeme digestoř s minimálním výkonem 540 m³ za hodinu a maximálním výkonem 1080 m³ za hodinu, což už je naopak dražší a výrazně výkonnější digestoř. V případě, že máte kuchyň propojenou s jídelnou nebo třeba s obývákem, je potřeba uvažovat celý prostor a ne jen kuchyňský kout.

Výsledné hodnoty pak udávají rozpětí, ve kterém by se vámi zvolený výkon měl pohybovat. Proč? Příliš malý výkon znamená, že se vzduch dostatečně nepročistí a že digestoř bude pro vaši kuchyni slabá. Naopak, pokud překročíte maximální hodnotu, bude výsledek kontraproduktivní. Lepších výsledků nedosáhnete, ale na elektřině budete platit mnohem víc. Výkon proto volte vždy optimální pro danou místnost. Co se týče výkonu, sami ho můžete ještě více zefektivnit tím, že zvolíte vhodné umístění digestoře a že povedete případné odtahové potrubí vždy se stejným průměrem, jako je průměr výstupu ze spotřebiče. Je to rozhodně lepší cesta, než kupovat digestoř o větším výkonu, než potřebujete. Co se týče průměrných hodnot, běžný je výkon mezi 400 a 600 m³ za hodinu. Nejlevnější digestoře se pohybují kolem 200 m³ za hodinu, naopak ty nejlepší mohou překročit i 1000 nebo 1200 m³ za hodinu.

Určitě nechcete, aby digestoř zabírala v kuchyni více prostoru, než je nutné. Většinou tedy budete hledat spíše menší a kompaktnější modely. V případě, kdy máte kuchyni vybudovanou a jen do ní chcete pořídit novou digestoř, pak máte rozměry pevně dané strukturou kuchyně. Navíc nezapomínejte, že s rozměry do velké míry souvisí výkon přístroje. Ponecháme teď stranou celkovou velikost digestoře, tady se dá těžko radit a je pouze na vás, kolik máte v kuchyni místa a kolik ho chcete odsávačkou par zabrat. My se spíše zaměříme na parametry, které souvisí s výkonem:

Údržba digestoře: snažte se, aby byla co nejjednodušší

Předpokládáme, že se nespleteme, když řekneme, že nikomu se nechce trávit spoustu času údržbou digestoře. Nám by se také nechtělo. Pak se tedy již při výběru snažte, abyste zvolili takový model, o který se nebudete muset přehnaně starat. Samozřejmě, digestoř je spotřebič, u kterého bezúdržbový provoz není prakticky možný. Navíc chcete-li, aby vaše kuchyně vypadala dobře se vším všudy, je potřeba udržovat i vzhled digestoře čistý a vyleštěný. A pro efektivní odsávání zase udržovat vnitřek digestoře. Ale jak říkáme, nic se nemá přehánět. Z hlediska údržby tedy počítejte především s tím, že bude třeba udržovat povrch digestoře, a to za všech okolností. V kuchyni pracujete s mastnotou, máte špinavé ruce, když saháte na ovládání, to všechno hraje roli. Aby digestoř vypadala dobře, je potřeba povrch po každém vaření alespoň zlehka očistit a jednou za čas jej pečlivě vyleštit. Používejte k tomu vždy čisticí prostředek, určený pro daný povrch (jiný se hodí pro nerezavějící ocel a jiný pro hliník). V tomto ohledu se velmi vyplatí, bude-li mít digestoř třeba povrchovou úpravu proti ulpívání mastnoty nebo proti otiskům prstů.

Co se týče vnitřní údržby, je dobré digestoř čas od času rozložit a očistit i zevnitř, aby se nezanesla. Snižuje to výkon přístroje. Máme tím na mysli především údržbu filtrů. Ty se zanášejí pravidelně a v krátkých časových úsecích. Lépe jsou na tom odtahové digestoře, kde stačí čas od času očistit tukový filtr. U recirkulačních je to složitější:

Doba pokročila a tak se od domácích spotřebičů neočekává jen to, že budou tupě plnit svou funkci a nic víc nezvládnou. Ne, trendem jsou dnes inteligentní přístroje, které mohou svým uživatelům nabídnout daleko více a které pomáhají zvyšovat jejich komfort. Digestoře nejsou v tomto ohledu výjimkou. Můžeme se tedy nyní společně podívat, co všechno vám v dnešní době tyto elektrospotřebiče nabízejí…

Osvětlení

Osvětlení je v dnešní době prakticky základním vybavením digestoří. O to více překvapující je, že ne všechny odsávače jím disponují. A přitom jde o velmi výhodnou věc – máte o vaření přehled i přesto, že digestoř vám stíní. Navíc s pomocí ekonomičtějšího LED osvětlení digestoře dosahuje světlo často mnohem větší intenzity, než jaké by dosáhly žárovky rozprostřené po kuchyni. Naše rada zní, abyste osvětlení u digestoře vyžadovali, skutečně se vyplatí.

Automatické odsávání

Tady jde o vychytávku těch nejmodernějších digestoří, které na trhu jsou. Jde o to, že čidla umí podle toho, co detekují na varné ploše, samy spustit proces odsávání a následně podle množství produkovaných par a jejich složení regulovat intenzitu odsávání. Je to určitě efektivnější, než když máte při vaření sami přepínat. Navíc s tím, že někdy opravdu nemáte ani volné ruce.

Dotykové ovládání

Celá řada moderních digestoří přechází od knoflíkového ovládání k ovládání skrze displej. Ten je nejčastěji dotykový, a kromě toho, že skrze něj digestoř řídíte, můžete z něj vyčíst i některé provozní hodnoty. Ovšem doporučujeme v této věci opatrnost. Je potřeba si uvědomit, že při vaření máte málokdy čisté ruce a displej se čistí hůře než knoflík nebo posuvný regulátor…

Dálkové ovládání

Z našeho pohledu o něco výhodnější je dálkové ovládání digestoře. Avšak opět se k němu stavíme poněkud rezervovaně. Je to výhodné, pokud se na plotně něco vaří a vysedíte třeba v obýváku a čtete si, než se jídlo dodělá. Pak se samozřejmě vyplatí ovládat digestoř na dálku, aniž byste k ní museli vstávat. Ale ve chvíli, kdy u digestoře stojíte, je mnohem jednodušší přepínat výkon ručně, než hledat ovladač.

Booster

Funkce Booster je v zásadě velmi jednoduchá, ale nanejvýš účinná. Jde o to, že digestoř umožňuje spustit krátkodobě vysoce výkonný odtah, čímž pomáhá rychle se zbavit par a pachů. Vyplatí se to třeba ve chvíli, kdy se něco připálí – pak stačí krátkodobý, ale efektivní odtah, abyste se všeho pachu zbavili.

Doběhový systém

V této věci je potřeba mít trochu představivost a technické uvažování. Odsáváte páry z kuchyně, ale jakmile digestoř vypnete, odtah se zastaví. To znamená, že páry, které ještě neprošly přes filtr nebo nebyly odvedeny ven, se mohou do kuchyně postupně vracet. Doběhový systém je v zásadě systémem, který tomu zabrání. Digestoř ještě chvíli po vypnutí běží, abyste se pachů definitivně zbavili a aby se později z digestoře do místnosti vracel jen čistý vzduch.

Zpětná klapka

Často opomíjená, ale za nás velmi podstatná vlastnost digestoří. Zpětná klapka (která není zvláště u levnějších modelů pravidlem) v zásadě brání u komínových digestoří tomu, aby se vám do místnosti dostával v zimě studený vzduch a aby unikalo teplo. Stejně tak brání tomu, aby se ochlazená pára komínem dostávala zpět do místnosti. Umožňuje proudění vzduchu pouze jedním směrem. Doporučujeme tedy, pokud nekoupíte recirkulační, ale odtahovou digestoř, abyste si přítomnost zpětné klapky pohlídali.

Indikátor znečištění filtru

U recirkulačních digestoří, které používají filtry, je obvyklý také LED indikátor jejich znečištění. Znečištěný filtr snižuje efektivitu přístroje a zhoršuje průchod vzduchu, což může mít v extrémních případech za následek až spálení motoru. LED indikátor znečištění filtru by tomu měl zabránit, protože vás včas upozorní, že je potřeba filtr vyčistit nebo vyměnit.

V článku už jsme to trochu nakousli – digestoř je potřeba udržovat. Na tomto místě by určitě stálo za to si říct jak. Rozdělme si celé čištění do dvou kategorií, na čištění vnějšího pláště (aby digestoř dobře vypadala) a na čištění a výměnu filtrů (aby byla zajištěna maximální efektivita).

Údržba pláště digestoře

Tady je potřeba brát v úvahu především materiál pláště. Tomu by se měl přizpůsobit způsob čištění. Určitě dopředu zavrhněte všechny chemicky agresivní prostředky (prostředky s chlorem nebo alkoholem), mastné prostředky a jakákoliv rozpouštědla. Materiál by mohl zoxidovat nebo polymerovat a tím by se celý výsledný dojem pokazil. Stejně tak nepoužívejte agresivní nástroje, kartáče nebo dokonce škrabky. Ideální je jemný hadřík a voda, popřípadě saponát.

Nejvíce náchylný k poškození je obecně nerez. Je to dané strukturou – na povrchu oceli vytváří příměs chromu oxid, který brání přístupu kyslíku k železu. Tím nemůže ocel korodovat. Ovšem platí to jen do chvíle, než mechanicky nebo chemicky vrstvu oxidu chromu narušíte. Proto je potřeba postupovat citlivě. Právě měkký hadr a voda jsou ideální. Pokud chcete nerez vyleštit, aby vypadal stále jako nový, použijte prostředek určený přímo na nerez. U jakéhokoliv jiného materiálu postupujte stejně – nepoužívejte nikdy prostředky, které by byly určené na jiné materiály.

Údržba filtrů digestoře

Druhou částí čištění je údržba filtrů. Kovový filtr, který zastavuje pevné částice, stačí vyjmout, ručně umýt ve vodě (případně ve vodě se saponátem, ne v agresivním chemickém činidle, aby nezoxidoval). Filtr se dá pochopitelně umývat i v myčce, ale spíše při krátkém cyklu a za nižších teplot. Ideální je čistit ho alespoň jednou za měsíc. Měnit ho není potřeba, protože by měl vydržet po celou dobu životnosti digestoře.

Další kapitolou jsou tukové filtry. Ty zachycují páru a separují z ní mastnotu, aby neprocházela digestoří dále. Stejně jako kovové filtry, i tukové filtry jsou omyvatelné (a to i v myčce nádobí). Doporučujeme stejný postup. Pokud náhodou pořídíte levnější digestoř s textilním tukovým filtrem, můžete ho zkusit vyprat. Jelikož je ale takový filtr velmi náchylný na poškození, začne se brzy trhat a tedy potřeba ho vyměnit. Omývat a v případě nutnosti měnit by se tukový filtr měl zhruba každých 100 provozních hodin (jednou za měsíc až dva měsíce).

Posledním typem filtrů jsou uhlíkové filtry, s nimiž se setkáváme u recirkulačních digestoří. Tyto filtry už se oplachují složitěji. Je potřeba ho čistit v horké vodě, případně v myčce při 65 °C (a bez dalšího nádobí). Samozřejmě, že v obou případech vyjmutý z plastového rámu (jestliže jím filtr disponuje). Potom ho sušte deset minut v elektrické troubě, nebo na topení. Čistit je potřeba uhlíkový filtr zhruba každých 200 provozních hodin (zhruba jednou za dva až tři měsíce), jednou až třikrát za rok (v závislosti na intenzitě používání) je pak potřeba ho vyměnit, protože dále již pachy nepohlcuje. (Zdroj: JakČistit.cz)

Tak jako je tomu v našich testech zvykem, ani tentokrát vás nemůžeme ochudit o přehled tradičních a osvědčených značek digestoří, které na našem trhu působí. Je jich samozřejmě mnohem více, než jen těch šest, které se vešly do našeho výběru, ale jelikož se jedná o velmi rozšířené zboží, na všechny značky nám zde prostě nezbylo místo. Vybrali jsme proto alespoň ty tradiční. Co se týče ostatních, chtěli bychom tedy říct následující – dobrou značku poznáte podle toho, že má dobrý ohlas, dlouhou tradici a především množství výrobků na trhu. Pokud někdo vyrábí jednu nebo dvě digestoře, pak se nemůže plně věnovat inovacím ani vylepšování. Naopak, výrobce, který má na trhu dvacet, třicet nebo padesát digestoří má na neustálý výzkum a zlepšování svých modelů prostředky, čas i prostor. Největší výrobce si projdeme společně, ale u těch menších, na které nám nezbylo místo, se zkuste řídit předchozí radou.

Mora

Společnost Mora je typicky českou značkou. Založil ji moravský továrník Josef Zvěřina již roku 1825, čímž se firma řadí mezi nejstarší výrobce na světě. Původně se Mora zaměřovala na hutní průmysl, až později začala vyrábět kamna, šicí stroje a následně rozšířila svůj sortiment na domácí spotřebiče obecně. Co se týče vývoje společnosti, byla po druhé světové válce zestátněna, po roce 1994 privatizována a od roku 2005 je součástí slovinské skupiny Gorenje Group. Vyrábí kromě sporáků i chladničky nebo třeba právě digestoře. Ty nacházíme ve všech kategoriích, přičemž se jedná o designově vyladěné modely s několika rychlostmi, dobrými hodnotami výkonu a především s LED osvětlením. Pravda, ne vždy jsou digestoře Mora nejlevnější, ale jsou vysoce kvalitní a vynikají dobrou životností.

Beko

Společnost Beko vznikla roku 1967 v Turecku. Což je oproti jiným výrobcům elektroniky poměrně pozdě, jak se ale přesvědčíme, nic moc to v tomto případě neznamená. Zakladatelem byl istanbulský podnikatel Vehbi Koç a jeho společník. Na evropském trhu se značka začala prosazovat především poté, co převzala značku Grundig (německý výrobce elektroniky, především televizorů). Jde o velkovýrobce, který se zaměřuje především na domácí spotřebiče, jako jsou pračky, sušičky, lednice, ale třeba i právě digestoře, které nás v tuto chvíli zajímají nejvíce. Ty jsou poměrně levné, aby byly dostupné pro většinu domácností. Jedná se nejčastěji o komínové digestoře, případně o podvěsné digestoře. Ostrůvkové byste v nabídce firmy Beko hledal marně. Jsou většinou rozměrově poněkud výraznější a poměrně hlučné, ale většině z nich nechybí zpětná klapka a osvětlení, což je velká výhoda.

Guzzanti

V případě firmy Guzzanti se musíme přesunout do Itálie. Tam totiž tato společnost před více než patnácti lety vznikla. Patří mezi poměrně mladé výrobce elektroniky, nicméně i tak si již stihla vybudovat dobré jméno. Především díky přístrojům do domácnosti (čističky vzduchu, domácí pekárny, mrazáky, ale třeba i digestoře a klimatizace). Právě na digestoře se zaměříme. Jedná se o relativně levné digestoře všech uvedených typů, povětšinou recirkulační. Hlučností, výkony i odsávací plochou patří do průměru. Nicméně jde o spolehlivé digestoře, které zákazníci hodnotí velmi kladně.

Whirlpool

Poslední v našem výběru je americká společnost Whirlpool. Ta byla založena roku 1911 v Michiganu v USA Lou a Emory Uptonovými. Jde o firmu, která se odjakživa zabývala výrobou praček, k tomu se ale časem přidružila i výroba sporáků, chladniček, klimatizací nebo třeba právě digestoří, na které je zaměřen náš současný test. Dopředu si můžeme říci, že jde o levnější digestoře, které se hodí pro většinu domácností. Konstrukčně se jedná především o komínové digestoře, naopak ostrůvkové uvádí firma na trh jen zřídka. Spotřebou, výkonem i velikostí se jedná o průměrné modely, navíc nevynikají designem. Nicméně jejich předností je slušná cena, spolehlivost a kvalita užitých materiálů, pro niž mají digestoře Whirlpool vysokou životnost. Navíc jsou relativně tiché.

Siemens

Společnost Siemens AG, vlastník značky Siemens, patří mezi největší výrobce elektroniky na světě. Jde o německou společnost, založenou roku 1947 v Německu. Zakladatelem byl Werner von Siemens. Původně společnost vyráběla telegrafy, později se zaměřila celkově na elektroniku. S výjimkou poněkud kontroverzní role během druhé světové války je historie společnosti velmi úspěšná a dnes tedy právem patří mezi největší výrobce elektroniky na světě. Na trh uvádí běžně sporáky, sušičky, pračky, myčky, kávovary, ale i digestoře, o které se nyní zajímáme nejvíce. V nabídce má jak komínové, tak i ostrůvkové či výsuvné odsavače par. Ty vynikají celou řadou technologií (ClimateControl senzor, CleanAir modul, ExtensionFilter nebo motor iQdrive). Navíc jde o designově povedené digestoře. Nicméně důsledek toho je, že se jedná o drahé a poměrně luxusní digestoře, jejichž cena překračuje i 20 000 korun.

Gorenje

O společnosti Gorenje jsme se již zmínili během povídání o značce Mora. Je to proto, že skupina Gorenje tuto značku převzala. Podívejme se ale na mateřskou společnost této skupiny. Ta vznikla roku 1950 ve Slovinsku (tehdy v Jugoslávii) a vyráběla zemědělské stroje. Později se přeorientovala na elektrospotřebiče pro domácnost, jako jsou pračky, sušičky, lednice nebo právě digestoře. Na ty se nyní zaměříme. Jsou nabízeny v několika modelových řadách (Classico, Ora-Ito,…) a všech typech konstrukce, přičemž jsou designově vyladěné a snadno ovladatelné. Bývají tiché (díky systému P.A.S.), mají dobrou spotřebu a systém AdaptTech zase zajišťuje automatický provoz ventilátoru. Nevýhodou bývá pouze vyšší cena.

Tím bychom celý výběr digestoře uzavřeli. Myslíme si ale, že neuškodí ho na tomto místě ještě jednou shrnout a zrekapitulovat. Pojďme tedy postupně. Digestoře jako takové dělíme do několika typů – vestavné, podvěsné, komínové a ostrůvkové. Z nich je potřeba vybírat jak s ohledem na vaše potřeby a finanční možnosti, tak především s ohledem na řešení kuchyně. Musí mu odpovídat. Následuje orientační volba toho, kolik byste do digestoře mohli investovat a z katalogu kterých značek jste ochotní vybírat. Doporučujeme si značku napřed prověřit, než do ní investujete. Ne každá je kvalitní.

Měli byste se také umět orientovat v základních parametrech a tušit, co je pro vás dobré a co naopak ne. Snažte se tedy pochopit jak princip odtahové, tak i recirkulační digestoře. Hodně to záleží i na stavbě vaší domácnosti. Určitě nepodceňujte výkon (pamatujete si vzorec – délka kuchyně x šířka kuchyně x výška kuchyně x (5 až 10)?) ani spotřebu, to by se vám mohlo hrubě nevyplatit. Z energetického štítku digestoře pak vyčtete i její účinnost v různých ohledech, to si také zkontrolujte. Nezapomínejte na nízkou hlučnost, snadné ovládání a kompaktní rozměry, především proto, aby pro vás byla manipulace s digestoří jednoduchá.

Co se týče dalšího, nezapomínejte dopředu počítat s údržbou digestoře. O té si ještě něco málo povíme, tady ale zmiňme pouze to, že bude potřeba ji čistit, v případě některých materiálů leštit a že se určitě vyplatí pravidelně umývat nebo i měnit filtry. Zvyšuje se tím její efektivita a udržujete tím pěkný design. Již při nákupu si tedy zkuste představit, kolik času budete ochotní digestoři věnovat. Na závěr stačí zkontrolovat cenu a zhodnotit, jestli není podezřele nízká nebo naopak příliš vysoká. Bude-li optimální a ve vašich finančních možnostech, pak si můžete gratulovat, podařilo se vám totiž vybrat skutečně dobrou digestoř ideální pro vaši domácnost.