Test melatoninových přípravků 2023

Regulace cirkadiálního rytmu

Cirkadiální rytmus je biologický rytmus, který má délku cyklu blízkou 24 hodinám. Tento systém se vyvinul, aby organismus zůstal synchronní s externím časovým prostředím. Tohoto procesu je u většiny savců dosaženo jejich pravidelným vystavením světla a tmě [3]. Tvorba a vyplavování melatoninu jsou závislé na střídání noci, kdy dochází k jeho syntéze, a dne, kdy se naopak jeho množství snižuje (jedná se o tzv. cirkadiální rytmus). U lidí se sekrece melatoninu zvyšuje brzy po nástupu tmy, vrcholí mezi 2-4 hodinnou ranní a postupně klesá během druhé poloviny noci [1].

Cirkadiální rytmus tedy řídí cyklus spánku a bdění, který může být mnohdy narušován vnějšími faktory. Ty však ne vždy můžeme ovlivnit – jedná se například o směny v práci. Běžně je cirkadiální rytmus řízen právě východem a západem slunce, což ovlivňuje vyplavování melatoninu do našeho organismu. Tím, že máme nepravidelnou práci dochází k narušení tohoto rytmu, a tedy i k nesprávnému vyplavování melatoninu, jež je právě zodpovědný za navození spánku.

Zásadní věcí pro navození správného rytmu je také správná expozice světlu [3]. Pro navození zdravého spánku je dobré usínat ve tmě. Mnoho lidí si však před spaním čte knihu při světle, koukají do telefonu či počítače, které vyzařují modré světlo. Modré světlo má navečer velmi negativní účinky – zvyšuje bdělost a snižuje tvorbu melatoninu. Proto je zásadní se vyvarovat expozici světla hlavně v podvečer a před spaním. Výše zmíněným problémům lze pak zabránit zvýšením hladiny melatoninu pomocí výživového doplňku. Tím můžeme nastartovat synchronizaci našeho rozladěného cirkadiálního rytmu a postupně jej optimalizovat až k přirozenému stavu.

Protinádorové působení melatoninu

Epidemiologické studie naznačují protinádorové působení melatoninu na různých typech nádorů. Kromě toho experimentální studie dokazují, že se melatonin podílí na snížení růstu některých lidských nádorových buněk v in vitro (umělých laboratorních) podmínkách a také in vivo (na zvířecích modelech). Melatonin lze také použít jako chemickou látku pro léčbu rakoviny, která posiluje terapeutické účinky a snižuje vedlejší účinky chemoterapie nebo záření. Mohlo by se tedy jednat o dobrého kandidáta pro prevenci a léčbu několika typů rakovin [4].

Regulace hladiny kortizolu

Melatonin také přispívá k vyrovnání hladiny kortizolu. Jedná se o hormon, jež je zodpovědný za stres, který se dále podílí na řízení imunitních funkcí a regulaci krevního tlaku. Jeho vysoká hladina narušuje denní cyklus a tím pádem i spánek, což může způsobit chronickou únavu (adrenální únavu) [5].

Melatonin jako silný antioxidant

V našem okolí, stejně tak i činností metabolismu, vznikají v našem těle extrémně reaktivní molekuly – volné radikály. Jedná se o vedlejší produkty látkové výměny, které jsou velmi nestabilní a agresivní z toho důvodu, že vytrhávají elektrony z ostatních atomů či molekul. Takto vzniklé volné radikály poškozují buňky našeho organismu. Antioxidanty jsou atomy, či skupiny atomů s nepárovým počtem elektronů neutralizující volné radikály a to tak, že „darují“ jeden svůj volný elektron radikálu, čímž se zastaví další jeho škodlivé působení. Jedná se tedy o látky, jež nás chrání před oxidačním působením těchto škodlivých molekul.

Melatonin, jakožto velice silný antioxidant, je vysoce účinný při snižování oxidačního stresu. Tohoto účinku je docíleno různými způsoby:

Kromě těchto popsaných účinků také údajně pomáhá vázat a vylučovat přechodné kovy a snižuje tvorbu toxického hydroxylového radikálu, což vede ke snížení oxidačního stresu působícího na buňku [3]. Také poskytuje ochranu před nemocemi, které způsobují degenerativní nebo proliferativní (rychlá novotvorba buněk v tkáni či orgánu) změny tím, že chrání makromolekuly (zejména DNA) – tyto účinky však vyžadují mnohem vyšší koncentraci melatoninu v séru, než je koncentrace v noci (260 pmol/l). Antioxidační účinky melatoninu u lidí se tedy pravděpodobně vyskytují pouze ve farmakologických koncentracích [1].

Melatonin jako ochránce mitochondrií

Mitochondrie je jedna z mnoha organel nacházejících se v buňce, která má jednu z nejdůležitějších funkcí. Laicky řečeno se jedná o buněčné elektrárny, které produkují energii pro organismus. V mitochondriích probíhá řada biochemických reakcí, kdy mezi ty nejdůležitější patří výroba energie v podobě adenosintrifosfátu (ATP), který je využíván jako palivo pro průběh dalších metabolických reakcí. Mitochondrie jsou schopny si vytvářet melatonin sami. Bylo popsáno, že melatonin vykazuje protektivní účinky, posiluje, obnovuje a pomáhá vytvářet nové mitochondrie [6].

Melatonin posiluje imunitu

Melatonin podporuje imunitní systém našeho těla – jedná se hlavně o tzv. vrozenou imunitu. Děje se tak několika způsoby, kdy jedním z nich je, že zvyšuje efektivitu NK buněk (jedny z buněk imunitního systému). Další schopností je, že dokáže spouštět selektivně likvidaci extrémně poškozených buněk, stejně jako spuštění procesu autofagie (buněčný proces podílející se na udržování homeostázy). Jeho efekt byl také úspěšně testován proti viru Eboly a také některé studie poukazují na terapeutické využití melatoninu pro snížení negativního projevu nemoci COVID-19 [6].